Vývoj každého dítěte je ryze
individuální, některé děti jsou živější než ostatní, jiné jsou klidnější a
uzavřenější. Na internetu se to dnes množí různými články s tabulkami
správného dětského vývoje podle věku, avšak ty bychom měli brát
s nadhledem, to že vaše dítě v některé oblasti zaostává oproti jiným
ještě neznamená, že je něco v nepořádku. Na druhou stranu by rodiče neměli
zavírat oči před pochybnostmi a v případě, kdy jsou odchylky výrazné by
měli možný problém konzultovat s lékaři. My se dnes podíváme na jednu
z poruch mentálního vývoje dítěte a tou je autismus.
Co je to autismus?
Autismus, nebo také porucha autistického spektra, je definován jako závažné vývojové mentální postižení, které se projevuje abnormální sociální interakcí, stereotypními vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi.
Termín autismus (z řeckého autos = já/sám) poprvé použil
švýcarský psychiatr E. Bleuler roku 1911, když se snažil co nejpřesněji
vystihnout komunikační problémy schizofreniků. Avšak toto označení se ve
smyslu, jak jej známe dnes ustálilo až po roce 1943, tehdy psychiatr L. Kanner
pozoroval několik dětí, které vykazovaly známky nedostatečného zájmu o druhé a
další typické příznaky.
Autismus je v dnešní době jednou z častých mentálních poruch u dětí, podle statistik se s poruchou autistického spektra ročně narodí zhruba 200 dětí, ohroženou skupinou jsou zejména chlapci. Odborníci se zatím neshodli, zda za neustále se zvyšujícími čísly stojí lepší a modernější diagnostické postupy, či je příčinou něco jiného.
Formy autismu:
Mezi poruchy autistického spektra můžeme řadit celou řadu poruch, od mírných typů autismu až po mentální retardaci.
Podle Světové zdravotnické organizace se autistické poruchy dělí do těchto skupin:
Dětský autismus – porucha
některých funkcí mozku a mentálního vývoje.
Atypický autismus –
nespecifikovaná pervazivní porucha, kdy dítě vykazuje pouze některé příznaky
autismu spolu s projevy typickými pro jinou poruchu autistického spektra.
Aspergerův syndrom – dítě
má problémy s komunikací a vytvářením sociálních vztahů v kontrastu
s až nadprůměrnou inteligencí.
Hellerův syndrom (jiná
dezintegrační porucha v dětství) – postupné opožďování dítěte
z dosud neznámých příčin, tzn. zhruba do dvou let se vyvíjí správně, avšak
posléze je vývoj zpomalen a dítě ztrácí i již dosud nabyté schopnosti.
Jiná pervazivní porucha –
termín užívaný spíše mimo Evropu označuje stav, kdy má dítě narušeny všechny
oblasti vývoje jako u dětského autismu, avšak v menší míře.
Rettův syndrom – těžké mentální postižení vyskytující
se pouze u dívek
Příčiny dětského autismu
Přesné příčiny nejsou známy, odborníci však předpokládají, že za rozvojem autismu můžou stát genetické predispozice dítěte, poškození mozku, nedostatečné propojení center v mozku či infekční onemocnění.
Pravdou je, že tato oblast je pro
odborníky jednou velkou neznámou, názorově se shodují v tom, že za
autismem nejspíše stojí kombinace mnoha různých faktorů. Dnes je také velmi
diskutabilním tématem vliv očkování na rozvoj autismu, avšak ani zde nejsou
odborné názory jednotné a zatím nebyl vliv očkovacích vakcín ve spojení
s touto poruchou prokázán.
Projevy dětského autismu a varovné příznaky
Autistické děti mají výrazně
odlišné chování oproti vrstevníkům. Prvních varovných signálů si můžeme
všimnout již v batolecím věku, kdy zdravě se vyvíjející dítě např. žvatlá
a gestikuluje do 1 roku, napodobuje ostatní a užívá slova zhruba do 16. měsíce
a první slovní spojení začne tvořit do dvou let (samozřejmě každé dítě je jiné,
jde pouze o orientační příklady).
Rodiče by měli zpozornět pokud:
- dítě nejeví zájem o okolí, lidské tváře a hlasy
- postrádá tzv. sociální úsměv
- po dovršení jednoho roku nežvatlá a negestikuluje
- do dvou let vůbec nemluví, nepoužívá slova, vyjadřuje se řevem
- nereaguje na své jméno, jednoduché pokyny, působí jako by neslyšelo
- se bez zjevného důvodu jeho vývoj vrátí na nižší úroveň, ačkoli již
měl určité dovednosti zvládnuté
- dítě nedokáže udržet oční kontakt
- silně se fixuje na určité předměty a hračky, nedokáže bez nich být
- má specifický styl chůze (chodí po špičkách, dělá zvláštní pohyby,
točí se dokola…)
- dítě negativně reaguje na změny, vykazuje stereotypní a neměnné
chování
- dítě dává přednost samotě, nezapojuje se do kolektivu
- vytváří si imaginární kamarády
- nedokáže ovládat své chování, jsou u něj časté záchvaty vzteku a
někdy má až sebedestruktivní tendence
- obtížně se orientuje
v prostoru, nezvládá dělení času
Důsledky dětského autismu
Autismus má negativní dopad
zejména na sociální interakci dítěte, to není schopné chápat okolní svět tak,
jako zdravý jedinec, často proto i na běžné situace reaguje nezvykle, čímž si
vyslouží nepochopení ostatních.
Poruchy autistického spektra jsou
nezřídka doprovázené celou řadou dalších onemocnění, jako je např. mentální
retardace, epilepsie, hyperaktivita a další. V případech, kdy autista trpí
prudkými záchvaty vzteku či naopak přílišnou pasivitou, může docházet také
k sebepoškozování.
Diagnostika a léčba dětského autismu
Správná diagnostika autismu u
dětí vyžaduje komplexní přístup lékařů a spolupráci rodičů. První známky můžeme
vypozorovat již u dětí okolo druhého roku života, kdy se vývoj dítěte výrazně
liší a dítě zaostává oproti jeho vrstevníkům. V první řadě se provede
psychologické/psychiatrické vyšetření dětským psychologem/psychiatrem, který
zkoumá typické projevy dítěte bez ohledu na možné příčiny jeho chování. Současně
se zkoumá také případné poškození nervového systému dítěte a možnost jiných
přidružených onemocnění.
V současné době patří autismus mezi poruchy, které není možné vyléčit, avšak mnoho autistů se v dospělosti zvládne zařadit do běžného fungování a vykonávat práci. Mnohdy jsou velmi ceněnými zaměstnanci, zejména pokud se zabývají oborem, který je doopravdy zajímá, protože svou práci vykonávají precizně.
Léčba autismu zahrnuje
speciální pedagogickou výchovu s využitím behaviorálních přístupů
tak, aby se zvýšila adaptabilita dítěte, podpořila jeho samostatnost a co
nejvíce zmírnily odchylky v jeho chování. V současnosti se také
zkoumá možný pozitivní vliv dekompresních komor, zatím však bez stoprocentního
výsledku. Rodiče mohou využít také různé alternativní terapie (hyperbarická,
son-rise…), případně cviky pomocí Vojtovy metody (zde však hrozí
riziko přílišného zatížení autisty). Léčba může být na doporučení psychologa
doplněna také léky, které mohou zlepšit jeho symptomy.
Nejúčinnější a nejčastější
terapií je tzv. metoda strukturovaného učení, která zahrnuje vizualizaci, individualizaci
a strukturalizaci s cílem nacvičit funkční komunikaci.
Jak vychovávat dítě s autismem?
- Dávejte dítěti najevo svou lásku
- Respektujte jeho potřeby
- Věnujte dítěti dostatek pozornosti
- Pokoušejte se navázat s dítětem oční kontakt
- Při záchvatech vzteku zachovejte klid a snažte se dítěti vše
v klidu vysvětlit
- Podporujte kontakt s jinými (zdravými) dětmi
- Vytvořte si doma pevný řád, např. každá věc má své vyhraněné místo
apod.
Pokud pozorujete, že se vaše dítě projevuje zvláštním způsobem, zaostává v řeči, nenavazuje oční kontakt apod. doporučujeme vyhledat pomoc lékaře, nejlépe dětského psychologa. Jen ten dokáže správně diagnostikovat, zda se u dítěte projevuje některá z poruch autistického spektra, či nikoliv a na základě toho doporučí vhodný způsob léčby. Obrátit se můžete také na organizace zabývající se autismem, které vám poskytnou více informací o této poruše, např. The word Autism Organisation, Autistik, APLA apod.
Zadéjte Váš kometář.
Dobrý den .můj syn má 4,5 let a řekne sotvs máma,tata,baba či pipi.zvlada jinak běžné veci.neni agresivní .rád si hraje v kolektivu .ale teď byl nemocný u otce a to co uměl z logopedie už neumí najednou nazpaměť .chová se moc divně ,nic ho nebaví ,do her ho musím nutit .a jen tak poskakuje dokola nebo se tuli ke mě.takovy před měsícem nebýval.chodime za logopedem,teď jsme byli i na SPC centrum za dalším a nikdo nic neřekne.pritim starší syn též ještě před půl rokem pořádně nemluvil.ale ve školce to dohnal nakonec .do školky jinak chodí oba .z veselého kluka je přecitlivělý apatický .plačtivý.nevim co sním je a nikdo nic neřekne...