Žijete s partnerem dlouho a říkáte si, že vás už nic nemůže překvapit, že jej naprosto znáte. Partneři spolu během let sdílí vše, mají většinou společné zájmy, vytvoří si určité kompromisy, co se životního stylu týče tak, aby si vycházeli navzájem maximálně vstříc.
Samozřejmě každý člověk se s přibývajícím věkem mění, dozrává, mění se mu priority, což je z hlediska psychologie běžným jevem. Stále je to však v rámci zažitého schématu, ze kterého nijak výrazně nevybočí.
Co si
však počít v situaci, kdy partner zničehonic změní svůj životní styl? Nemáme
na mysli malé změny, ale opravdu ty velké, které zasáhnou celou rodinu. Obzvlášť
pak ty případy, kdy partner nepřipouští jakékoliv kompromisy a chce donutit ke
změně i vás a vaše děti. Jak se s tím vypořádat a je to vůbec možné?
Co je to životní styl?
Definice popisuje životní styl jako systém významných činností, vztahů, projevů a zvyklostí typických pro určitého jedince. Jde tedy především o ustálené a každodenní praktiky a způsoby chování člověka.
V partnerských vztazích pak svůj subjektivní životní styl sdílíme s partnerem, ať už jde o určité stereotypní chování či trávení volného času společnými aktivitami. Životní styl je také hojně ovlivněn kulturou, společností, ve které vyrůstáme a žijeme. Určité prvky si však vždy přetváříme podle svých priorit a potřeb tak, aby byly v souladu s naší osobností.
Často dochází k tomu, že v průběhu života vyzkoušíme
několik různých životních stylů, než najdeme ten pravý pro nás samotné,
respektive, než si vytvoříme vlastní odpovídající styl. To se děje zejména v období
dospívání, kdy hledáme sebe sama, v dospělosti je změna zažitého životního
stylu možná, ale již ne tak výrazná. Až na výjimky, samozřejmě.
Zdravý nebo alternativní životní styl?
Tyto dva pojmy jsou v současnosti hojně propagované, avšak mnozí si jejich význam pletou, nebo naopak netuší, co znamenají.
Zdravý životní styl souvisí zejména s potřebou společnosti zmírnit negativní dopady na naše životní prostředí i na samotného člověka. Zastánci zdravého životního stylu dbají nejen na své fyzické, ale i duševní zdraví. Kromě správné životosprávy, aktivního pohybu a péče o tělo, zahrnuje tento zdravý způsob života také starost o psychiku jedince a umění obstát v těžkých životních situacích. V dnešní hektické, technikou a jinými výdobytky moderního světa nabité době se stále více jedinců přiklání k tomuto způsobu života jako k jakési záruce zdraví.
Alternativní životní styl je naopak způsobem,
kdy se jedinec snaží naprosto vybočit ze zažitých konvencí. Může se tak dít
několika způsoby – přílišnou péči o zdraví, názory, stylem oblékání, hudbou… Mezi
alternativní životní styly můžeme tedy zařadit např. vegetariánství/veganství,
hippies, skinheady, metalisty, ale např. i homosexuály aj.
CO ovlivňuje náš výběr životního stylu?
- rodina a výchova
- tradice, trendy
- společenské postavení, životní úroveň
- dosažené vzdělání, zaměstnání
- volnočasové aktivity
- životní priority
Partner změnil životní styl. Co dělat?
Jakákoliv výrazná změna naruší dosavadní fungující partnerství. O to více, pokud přijde náhle a je nekompromisní. Každý z partnerů má právo na vlastní volby, a to platí taktéž o volbě životního stylu. Pokud nastane situace, kdy se rozhodne pro změnu, měl by si o všem promluvit s partnerem.
Komunikace je základem každého fungujícího vztahu. Hned v těsném závěsu za
komunikací je pak také tolerance. Jestliže
se tedy váš partner rozhodne např. nejíst maso, měl by mít pochopení pro to, že
vy jej z vašeho jídelníčku nevyřadíte. Pokud hledá duševní podporu v církvi,
zatímco vy jste zatvrzelým ateistou, neměl by vás nutit k pravidelným návštěvám
kostela. Bohužel takováto tolerance není častá, většinou náhlá změna životního
stylu partnera obnáší také snahu změnit styl a fungování celé rodiny.
Pokud tedy stojíte před takovouto
situací, je jen na vás, jak to ustojíte. Pokud chcete vztah zachránit, musíte najít
nějaké slučitelné meze, jinak hrozí buďto naprosté podřízení se z vaší strany
(což rozhodně není správně) či rozchod. Abyste mohli nastolit nějaká pravidla,
je potřeba si o celém problému promluvit s partnerem. Popište mu, nejlépe
na konkrétním případu, co vám na jeho novém životním stylu vadí, přes co se
nemůžete přenést, jak si představujete, že byste měli situaci vyřešit. Zkuste
navrhnout nějaké oboustranně přijatelné kompromisy, vyhněte se však příkazům.
Neočekávejte, že najdete řešení hned po prvním rozhovoru, často je tato cesta
dlouhá a trnitá.
Jestliže nejste schopni s partnerem hovořit v klidu, jakékoliv snahy vedou k hádkám, ultimátům anebo nevíte, jak celý problém sami zvládnout, vyhledejte psychologa. Ten vám jako nezaujatá třetí osoba dokáže poskytnout nový náhled na celou situaci, doporučí možná řešení a kompromisy, které mohou vést k záchraně vašeho vztahu.
K návštěvě u psychologa partnera však nijak nenuťte. Pokud nebude chtít terapii absolvovat s vámi, zkuste se na odborníka obrátit sami. Partner tak uvidí vaši snahu o obnovu fungování vztahu a třeba svůj postoj k párové terapii přehodnotí. Nebo bude vše striktně odmítat, bude využívat jakékoliv extrémní metody, aby vás donutil žít v souladu s jeho životním stylem, a jediným východiskem bude vztah ukončit. Vy si však alespoň budete moci říct, že jste pro jeho záchranu udělali vše.
Zadéjte Váš kometář.