Dnešním tématem je kontakt se
zdravotně postiženými. Může se jednat o postižení dětí i dospělých. Při
komunikaci s nimi se můžeme cítit nesví, nevíme, co od nich očekávat a jak
se chovat, aby to přijali. Jak s nimi správně komunikovat? Jaké má
komunikace s nimi specifika? A jak se asi cítí při komunikaci oni? My jsme
pro vás tyto odpovědi našli a věnovali jim celý článek.
Při komunikaci se zdravotně
postiženými je dobré držet se několika bodů, komunikace s nimi může být
specifická, některé věci mohou vnímat jinak. Připravili jsme pro vás obecné
rady vztahující se k osobám, které mají zdravotní postižení, ale také pár
tipů ke komunikaci s osobami s konkrétními druhy postižení.
Podívejme se nejprve na rady obecné:
Oční kontakt
Soustřeďte se
na to, abyste ho s osobou udržovali, dá jí to pocit, že jí věnujete plnou
pozornost, což může pozitivně ovlivnit její ochotu sdílet s vámi informace.
V jednoduchosti je krása
Snažte se
používat jednoduchý jazyk bez odborných nebo méně častých výrazů, používejte
jednoduché věty, prostě žádné složitosti, které by vytvářely prostor pro
nedorozumění.
Řekněte to beze slov
Nebojte se
zapojovat také neverbální komunikaci, především mimiku nebo gestiku, opět však
jednoduše, aby vám váš komunikační partner bez problému porozuměl.
Není kam spěchat
Se snahou, aby
nám ten druhý co nejlépe porozuměl, souvisí i nutnost mluvit opravdu p-o-m-a-l-u,
nechceme přece druhou stranu zahltit. Buďte proto trpěliví a nezapomeňte se
přesvědčovat o tom, že vám druhá strana správně porozuměla.
Pozor, na co se ptáte
Otázky volte
s rozmyslem, například mentálně postižení lidé jsou vysoce sugestibilní,
může se tak stát, že je ovlivníte už tím, jak otázku pokládáte, snadno přejmou
vaši myšlenku za vlastní, proto se soustřeďte na to, aby znění vašich otázek a
také to, jak je pokládáte, nebylo sugestibilní.
Jednejte s tím, s kým jednat chcete
V žádném
případě se na důležité otázky ohledně postiženého neptáme případného doprovodu či
postiženého, ale komunikujeme přímo s postiženým, nijak ho neobcházejte, asistent
není jeho mluvčí.
Empatie není nikdy dost
Počítejte
s tím, že komunikaci s postiženými budete muset trénovat, nemusí to jít
hned napoprvé perfektně, pamatujte ale na zapojení empatie, ta vám často
poradí, co dál, napojte se na člověka, co cítí, co ho asi trápí? A také
nezapomínejte na dávku trpělivosti!
Zlatá rada na závěr
Nejdůležitější
věc na závěr – nezapomínejte na RESPEKT! Je před vámi (pravděpodobně)
dospělý člověk, proto nesklouzněte k tomu, že byste na něj mluvili jako na
dítě, nepoužívejte zdrobněliny a nedovolte, aby se člověk cítil hloupě, pokud
komunikační partner něco nepochopí, vysvětlete mu to jinak, ale nezačínejte
mluvou hodnou pro tříleté dítě. Nijak také nezdůrazňujte jeho handicap.
Sluchově
postižení – zde může mít komunikace svá specifika. Pokud se na nás komunikátor
nedívá, můžeme ho upozornit jemným dotekem ramene, následně je vhodné se zeptat
(klidně i napsáním otázky), jakou formu komunikace preferuje, zda bude chtít
odezírat, mluvit, psát nebo využít znakové řeči. Při mluveném vyjádření dbáme
zvýšené pozornosti na artikulaci, ale nezvyšujeme nijak hlas, dáváme pozor, aby
naše vyjadřování nepůsobilo příliš expresivně.
Zrakové
postižení – Zde je nutné dbát na to, aby se člověk cítil bezpečně a necítil
se nijak ponížen. S věcmi postiženého nijak bez jeho vědomí
nemanipulujeme. Na pozdrav je dobré podat mu ruku (se slovním komentářem „teď
vám podám ruku“) a v průběhu hovoru je důležité udržovat oční kontakt a
nijak neodvracet tvář, to ten druhý pozná. Celkově je důležité
v komunikaci dotyčného oslovovat, aby si byl jistý, že komunikujete s ním.
V případě, že má tato osoba asistenčního psa, bez dovolení ho
v žádném případě nehlaďte nebo nekrmte.
Pohybově postižení – Je nezbytné, aby měl postižený v průběhu hovoru
v blízkosti své kompenzační pomůcky, aby si tak zachoval pocit
soběstačnosti. Opět jednáme s velkou dávkou respektu.
A jak se cítí postižené osoby?
Pro ně není
komunikace také jednoduchá. Mohou pociťovat stud, nervozitu nebo rozpaky.
Klidně se ptejte, jak se cítí, a co můžete udělat pro to, aby se případně
cítil/a lépe. Snažte se jednat s veškerým respektem a empatií, aby druhý
cítil, že jste si rovni.
Prostě komunikujte!
Komunikace
s postiženými má svá specifika, ale určitě se jí nemusíte bát. Mnoho lidí
se takové komunikaci vyhýbá, neví, co má čekat a bojí se selhání. Proto osoby
s postižením velmi ocení to, že se někdo snaží a sám od sebe se do
komunikace pustí. Jsou to lidé jako všichni ostatní a také potřebují přirozený
lidský kontakt. Proto se nebojte někoho takového oslovit a prohodit s ním
pár slov, pokud dokonce vidíte, že někdo takový je v nesnázích, něco hledá
nebo potřebuje jinou pomoc, neváhejte mu podat pomocnou ruku, dobrých skutků
není nikdy dost!
Pokud je
zdravotně postižený ve vašem okolí, není od věci si o jeho handicapu zjistit
více. Zkuste si přečíst nějakou literaturu, kde se o specificích komunikace a
dalších věcech dozvíte mnohem víc. Pokud to je možné, můžete si na chvíli
vyzkoušet, jaké to může být žít s podobným handicapem. Možné je například
vyzkoušet si jaké to je nevidět nebo neslyšet, nebojte se s nějakým
doprovodem vyjít i ven, takové zkušenosti mohou být silné a dodají vám dávku
empatie a porozumění. Pokud vám přesto komunikace a celkový kontakt
s blízkou osobou nejde, jak byste si přáli, můžete to prokonzultovat i
s psychologem, s tím můžete odhalit bariéry, které vám v této
komunikaci brání a vymyslíte společně strategie, jak se s tím popasovat.
Mojra.cz nabízí sezení se zkušenými psychology online, výhodou je velká
flexibilita a to, že můžete zůstat v teple domova bez zbytečného
cestování.
Zadéjte Váš kometář.