Předčasné porody patří mezi celosvětový problém. V České
republice se ročně narodí 7-8 tisíc nedonošených dětí, přes to však drží jedno
z předních míst v péči o tyto novorozence. Obor, zabývající se péči o
novorozence, se začal rozvíjet hlavně ve druhé polovině 20. století. Zasloužil
se o to, že byly do péče o předčasně narozené děti zavedeny nové metody,
například ventilační podpora.
Klasifikace nezralých dětí se ve světě liší. Ve většině vyspělých
zemí se intenzivní péče zahajuje ve 24. týdnu těhotenství nebo porodní hmotnost
nad 500 gramů. U nás se tato hranice zavedla až v 90. letech minulého
století. Do té doby platila hranice 28. týdne nebo od porodní hmotnosti nad
1000 gramů.
Specifika
péče o nedonošené děti
Péče o
předčasně narozené děti se odvíjí od týdne, kdy přišlo na svět a také od jeho
porodní hmotnosti. Organismus těchto dětí ještě není zcela vyvinutý, proto je
třeba upravit poporodní podmínky těmto aspektům tak, aby miminko mohlo co
nejlépe dozrát. Jedním z prvních předpokladů je velice šetrná manipulace a
stabilizace dítěte, tak aby se prostředí co nejvíce přizpůsobilo pobytu
v děloze. Měli bychom se tak vyhnout zbytečné manipulaci
s novorozencem. Bezprostředně na porod pak navazuje pobyt
v inkubátoru na novorozeneckém oddělení.
Role rodičů
V moderní
medicíně jsou rodiče nedílnou součástí ošetřovatelského týmu. Poskytují miminku
přirozené podněty i ve chvíli, kdy si jej ještě nemohou vzít do náruče. Mezi
takové podněty patří hlas, vůně nebo dotek rodičů a jsou velice důležité pro
správný neuropsychický vývoj předčasně narozených dětí. Metodou, která se
v tomto případě, byť jen krátkodobě, využívá, je metoda „klokánkování“.
Miminko je přiloženo na holou kůži maminky nebo tatínka, přikryto pokrývkou a
takto zůstává několik minut. Klokánkování má pozitivní vliv jak na fyzický, tak
i na psychický vývoj dítěte, ale také na rodiče, kterým umožňuje si s dítětem
vytvořit silné pouto.
Prožívání
rodiny
Předčasné
narození dítěte je obrovským náporem na psychiku matky. Často tuto situaci
mohou provázet výčitky svědomí, pocity méněcennosti nebo viny. V tomto
okamžiku je důležité snažit se negativní emoce zpracovat (například s odborníkem), protože později
mohou ovlivnit i vaše dítě. Miminku pak bude moci ze sebe předávat jen to pozitivní.
Nedonošenost
ovšem nepostihuje pouze matku a dítě, ale může se dotýkat celé širší rodiny a
příbuzných. Jedná se totiž o zcela odlišnou představu toho, jak bude váš život
vypadat po narození dlouho očekávaného potomka. Typická je zvýšená úzkostnost
okolí, která ale neprospívá ani vám a ani novorozenci. V rámci celé rodiny
se také mohou objevit pocity, že ostatní neporozumí tomu, co právě prožíváte.
Rady a tipy
- Informujte se – doktoři jistě budou velmi vstřícní a na všechny vaše dotazy vám
odpoví, vy tak budete o něco klidnější.
- Mluvte o
své situaci – vaše rodina i přátelé vám jistě budou patřičnou oporou a i vy se
tak lépe srovnáte s emocemi, které zrovna prožíváte.
- Vyplňte
volný čas – trávit delší dobu v nemocnici může být také velice náročné.
Pokud tedy zrovna netrávíte čas s miminkem, zkuste si najít aktivitu,
kterou vyplníte čekání. Ať už se bude jednat o četbu, krátké procházky nebo
sledování oblíbeného seriálu.
- Zapojte rodinu do příprav na návrat domů – jistě chcete, aby vaše miminko přišlo do domácího prostředí, kde mu nebude nic chybět. S tím vám může pomoct celá vaše rodina. Sepište jim nákupní seznam a to, co je doma potřeba udělat, vám ubydou starosti a rodina si bude připadat užitečná
- Spojte se
odborníkem – pokud cítíte, že si se situací neumíte poradit samy, neváhejte
kontaktovat odborníka v příslušné nemocnici. Probere s vámi vaši
situaci a poradí vám, jak s ní pracovat.
Zadéjte Váš kometář.