Dnešní svět je typický věčným shonem a spěchem, možná i proto občas někteří o dvacátém prvním století hovoří
jako o době stresové. Všechno se zrychluje, zvykli jsme si na to, že máme cokoli
stále na dosah a nepřetržitě k dispozici. To samé se ale často čeká také od nás
samotných. Na lidi čím dál více působí tlak okolí a neexistuje prostor pro
chyby.
Vše kolem nás se velmi rychle mění,
některé věci ale zůstávají stejné. Jednou z nich je odvěký sen, založit se
svým milovaným rodinu. Přivést na svět nový život. Mnohé páry ale narazí na problém – početí se nedaří.
Velkou roli v tomto smutném
příběhu může hrát právě stres. O tom, jak spolu stres a reprodukční fungování
souvisí, si více povíme v dnešním článku.
Stres
Co je to vlastně stres? Definice se různí, ale obecně můžeme říct, že stres je soubor reakcí na nepříznivé vlivy,
které na člověka působí.
Těmto vlivům říkáme stresory a může se jednat v podstatě o cokoli (od náročných
situací, přes pracovní tlak až po hádky s partnerem). Každý z nás pak
využívá trošku jiné strategie zvládání stresových situací a na stresory proto reagujeme různě. Stejnou
situaci může jeden člověk prožít s naprostým klidem, jiný naopak
s pocity stresu a tísně.
Člověk na stres instinktivně
reaguje třemi možnými způsoby: útokem,
útěkem nebo ustrnutím. V praxi to znamená, že se dotyčný buď pustí do řešení dané situace, od problému se
bude snažit utéct anebo ho náhlý
příval stresu úplně paralyzuje.
Každá tato reakce je spojena s vyplavením
určitých hormonů, které mají dále vliv na chod našeho organismu i způsob
chování.
Stresové hormony
Mezi stresové hormony řadíme
především kortizol, katecholaminy
(adrenalin a noradrenalin) a také prolaktin.
Adrenalin a noradrenalin
Adrenalin a noradrenalin jsou
hormony, které při stresových situacích produkuje dřeň nadledvin. Jejich úkolem
je připravit organismus na boj nebo útěk. Vše v těle se tedy startuje – zvyšuje se krevní tlak a zrychluje se tep.
Kortizol
Stres aktivuje hypotalamus a hypofýzu, což následně vede k tomu, že se
v kúře nadledvin začne zvyšovat hladina stresového hormonu kortizolu. Ten je pro náš organismus velmi důležitý, protože zvyšuje hladinu glukózy a ta funguje jako
rychlý zdroj energie. Kortizol působí protizánětlivě a krátkodobě zlepšuje
myšlení.
Při dlouhodobém působení stresu
zvýšená hladina kortizolu prospěšná není. Právě naopak. Začínají se projevovat úzkostné stavy, deprese, vysoký krevní tlak a
dochází také k nerovnováze pohlavních hormonů. Zvyšuje se tak riziko syndromu polycystických vaječníků,
objevují se nepravidelnosti
v menstruačním cyklu a může
dojít k časnějšímu vyčerpání
ovariálních rezerv (tedy k dřívějšímu nástupu menopauzy). U mužů
vysoká hladina kortizolu způsobit
snížení počtu spermií.
Prolaktin
Prolaktin má nezastupitelnou roli
během mateřství, ženě totiž umožňuje kojení. Jeho dalším úkolem je pomoci
organismu vyrovnat se se stresovou situací.
Při chronickém působení stresu
může dojít k trvalému zvýšení hladiny prolaktinu. Prolaktin blokuje dozrávání vajíček
a v souvislosti s tím může tedy dojít k poruše menstruačního cyklu – jednotlivé
cykly se od sebe začnou čím dál více vzdalovat, žena může úplně přestat
ovulovat.
Stres
a (ne)plodnost
Když chcete počít dítě, tak se hlavně nesmíte pořád nervovat a stresovat! A pokud vám to nejde, tak na to musíte přestat myslet. A úplně nejlepší by vlastně bylo, kdybyste odjeli někam na dovolenou a na chvíli si odpočinuli...
Tak přesně tyto rady nejčastěji slyší páry, kterým se nedaří
otěhotnět. Ačkoli jsou to určitě rady dobře míněné, nedá se říct, že by párům nějak
pomohly. Ba naopak někdy mají účinek úplně opačný.
Ono říci hlavně se
nestresujte, je o dost jednodušší než to skutečně dodržet. Když vás navíc
okolí neustále bombarduje otázkami, jestli už se vám to konečně povedlo,
psychice to vůbec nepřidá. K tomu všemu ještě dále působí taky další
tlaky, například ze zaměstnání.
Co všechno způsobuje stres?
Ženy a stres
Jak už jsme psali výše, stres způsobuje vyplavování mnoha
různých hormonů. Změna hladiny hormonů
může ovlivnit ovulační cyklus, který ženy snažící se otěhotnět pravidelně
s úzkostí sledují a kontrolují. Když objeví nějakou nepravidelnost, jsou
často velmi rozhozené. Vlivem stresu může také dojít ke stažení vejcovodů, což může ovlivňovat pohyblivost vajíčka.
Muži a stres
Zasadit
strom, postavit dům, zplodit syna…
Muži jsou obecně vůči stresu o něco odolnější, rozhodně to
ale neznamená, že by stres vůbec neprožívali. Plodnost a mužnost jde v představách veřejnosti obvykle ruku v ruce.
To znamená, že když mají muži problém se svou partnerkou počít dítě, je to pro
ně psychicky opravdu velmi náročné,
často to vnímají jako své osobní selhání. Je to přesně situace, která u nich
dokáže zvýšit míru prožívaného stresu. Některé
studie také poukazují na to, že stres může mít vliv na kvalitu spermatu.
Partnerský vztah a stres
Stres se projeví také ve vztahu mezi partnery. Určitě to sami
znáte, když jsem ve stresu a pod tlakem, jste stále napjatí a podráždění.
Sebemenší náznak problému nebo odchylka od plánu vás dokáže pořádně vytočit.
Partneři, kteří dlouhodobě čelí silným stresorům, mohou
zažívat více hádek a konfliktů. Narušen bývá také intimní život partnerů.
Určitě se shodneme na tom, že pravidelný pohlavní styk hraje při početí dítěte
důležitou roli. Vystresovaní partneři ale na sex mnohdy nemají ani pomyšlení.
Navíc, když se početí už delší dobu nedaří, stává se samo milování
s partnerem stresující chvílí. Může
dojít k poruše erekce nebo neschopnosti dostatečně se uvolnit.
Přečtěte si více o tom, jak neplodnost ovlivňuje fungování vztahu
Psychogenní neplodnost a bludný kruh
stresu
Odborníci mají jasno: tělo i mysl jsou vzájemně propojené a ovlivňují se. Sami jsme si to dnes na
mnoha oblastech ukázali – žena čelící stresu se zároveň potýká
s hormonálními změnami, pohlavní styk může být vlivem stresu také narušen.
Mezi faktory, které mají
negativní vliv na plodnost, se mimo jiné uvádí také nezdravý životní styl, do kterého patří právě i dlouhodobé působení
stresu. Je-li příčina neplodnosti v psychice, hovoříme o psychogenní
nebo též psychické neplodnosti.
Stres může být nejen onou počáteční příčinou, ale také následkem.
Partneři, kterým je sděleno, že nemají příliš velkou šanci na početí, čelí
obrovskému psychickému tlaku, který je provází nejen při dalším snažení ale i při
pokusu o léčbu. To má opět negativní vliv na hormonální rovnováhu, kvalitu
spermatu i partnerský vztah, což početí rozhodně nepřispívá a způsobuje to
především další vlnu stresu. Tím se partneři ocitají v bludném kruhu, ze
kterého není snadné se dostat.
Psychologická pomoc
Dlouhodobé působení stresu má na nás neblahé účinky v mnoha
oblastech. Neovlivňuje jen naši mysl a prožívání, ale také naše tělo a proniká
i do mezilidských vztahů. Může stát také
na počátku potíží v oblasti reprodukčního fungování. S přibývajícím
počtem neúspěšných pokusů o početí se míra stresu dále zvyšuje a znesnadňuje
léčbu.
Přesně v takových chvílích vám může pomoci psycholog. Vytvoří pro vás příjemné prostředí, ve kterém se budete moci uvolnit a mluvit o svých pocitech, naučíte se také lépe vnímat vlastní tělo. Společně budete pátrat po příčinách a spouštěčích stresu ve vašem životě a hledat takové možnosti psychohygieny, aby se vliv stresu na váš život co nejvíce snížil.
PhDr. Josef Sýkora
PhDr. Josef Sýkora se dlouhodobě zabývá psychosomatickou problematikou (propojením
těla a mysli) a také psychogenní neplodností a stresem. Pokud se vás
dotýkají právě tato témata, neváhejte se na něj obrátit. PhDr. Josef Sýkora je k dispozici
pro telefonické i video-hovorové konzultace.
Profil psychologa I Objednat konzultaci
Právě jste četli článek: Stres a jeho vliv na reprodukční fungování
Zadéjte Váš kometář.