Autor: psychologická poradna | Tetanie| tipy psychologa | Co to je, jak se projevuje a můžeme s ní bojovat?
„Stres podrobuje charakter zkoušce. Skutečně hodnotní jsou ti, které ani v těžkých dobách neopustí jejich čestnost, rozvaha a citlivost.“ — Morgan Scott Peck
Tetanii můžeme označit jako
onemocnění, které postihuje ženy i muže stejně a to nejčastěji kolem 20. až 40.
roku života. Jedná se o stav, který charakterizujeme jako zvýšenou dráždivost
nervového a svalového systému člověka. Tato dráždivost se obvykle projevuje v
podobě mravenčení nebo znecitlivění konečků prstů. Závažnější případy tetanie
mohou vést až k bolestivým svalovým křečím, které bývají velmi nepříjemné.
Jaká je tedy příčina?
Nerovnováha minerálů
v těle
Vzhledem k tomu, že se jedná
o stav způsobený nadměrnou dráždivostí nervosvalového systému člověka, jeho
hlavní příčinou je narušená rovnováha minerálů v těle. Předně jde o nedostatek
hořčíku (Mg) a vápníku (Ca). Tyto minerály jsou klíčové pro správnou funkci
nervů a svalů, protože se podílejí na přenosu nervových impulzů, regulaci
svalových kontrakcí a udržování rovnováhy elektrolytů (zajišťují správné
fungování) v lidském těle. Pokud jejich hladina v krvi klesne pod normální
hodnoty, může dojít k narušení nervosvalového souladu, což se projevuje
nekontrolovanými svalovými záškuby, mimovolními tiky, mravenčením či
znecitlivěním končetin a v závažnějších případech i bolestivými křečemi. Kromě
toho nedostatek těchto minerálů ovlivňuje i srdeční činnost, což může způsobit
nepravidelný srdeční rytmus, únavu, zhoršenou koncentraci nebo zvýšenou úzkost
a podrážděnost. Nedostatek těchto minerálů v těle negativně ovlivňuje fungování
nervů a svalů. Pokud se tetanické stavy zanedbávají a neléčí, mohou vést k
dlouhodobým komplikacím v každodenním životě, jako jsou chronické svalové
bolesti, poruchy spánku nebo dokonce zvýšené riziko osteoporózy při dlouhodobém
nedostatku vápníku.
Nadměrný stres
Kromě nerovnováhy minerálů v
těle, výrazně přispívá k rozvoji tetanie také dlouhodobý stres, úzkost,
nadměrná fyzická a psychická zátěž nebo poruchy dýchání, jako je například
hyperventilace. Úzkost a stres později vedou k zvýšené produkci stresových hormonů
(kortizol a adrenalin), což může způsobit nadměrnou spotřebu hořčíku v těle a
zároveň ovlivnit již zmíněnou nervosvalovou rovnováhu. Při dlouhodobém stresu
dochází k zvýšenému napětí svalů, poruchám spánku (nadměrná únava nebo
nespavost a časté probouzení), pocitu vyčerpání a v některých vážnějších
případech i k častějším tetanickým záchvatům.
Poruchy dýchání nebo
nesprávné dýchání
Dlouhodobé psychické
zatížení a neustálé napětí vedou k častějším úzkostným stavům a panickým
záchvatům, které mohou být provázeny i hyperventilací. Při hyperventilaci
dochází k zrychlenému, plytkému dýchání, při kterém klesá hladina oxidu
uhličitého (CO₂) v krvi. Tento pokles v těle vyvolává typické příznaky tetanie,
jako je brnění v končetinách – v rukách a nohách, tlak na hrudi či
závratě.
Poruchy dýchání, jako
například chronická hyperventilace, se často vyskytují i u lidí trpících
úzkostí, dlouhodobým stresem nebo zmíněnou tetanií. Tento stav může být
provázen pocity nedostatku vzduchu a nutkáním nadechnout se hlouběji, což
však paradoxně snižuje hladinu oxidu uhličitého v krvi. Pokles oxidu uhličitého
narušuje acidobazickou rovnováhu organismu, čímž se zvyšuje nervosvalová
dráždivost a dochází ke zhoršení tetanických projevů a napětí v těle.
Nadměrná fyzická zátěž
Nadměrná fyzická námaha, ať
už v důsledku intenzivního pracovního přetížení, nebo i sportovního
výkonu, může způsobit ztrátu elektrolytů přes vylučování potu, čímž se snižuje
hladina hořčíku, draslíku a vápníku v lidském organismu. Snižuje se tedy
správná činnost svalů a nervů, a jejich nedostatek vede k nepříjemným křečím a
vyšší dráždivosti nervového systému.
Projevy tetanie
Tetanie se ve většině případů
projevuje brněním a trnutím končetin, ale provázejí ji i jiné příznaky, jako
například bušení srdce, bolest a tlak na hrudi, mdloby, iracionální strach
o život, panika, zrychlené a prohloubené dýchání (hyperventilace) či pocit
staženého hrdla. Brnění a mravenčení se může objevit i na rtech nebo jazyku,
což více zvyšuje strach o "nemožnosti" správného
nadechnutí.
Diagnostika tetanie: Jak zjistím, že mám tetanii?
Pro diagnostiku tetanického
syndromu se v současné moderní medicínské praxi využívají tři hlavní metody.
- První jsou klinické testy –
sem patří například Chvostekův příznak, při kterém se vyšetřuje
tvářový nerv, a Trousseauův příznak, který se projevuje křečovitým postavením
ruky vyvolaným omezeným průtokem krve.
- Druhou diagnostickou metodou
je biochemické vyšetření – při tomto typu vyšetření se stanovuje hladina
hořčíku v červených krvinkách, jeho vylučování močí během 24 hodin, stejně
jako celková hladina vápníku v těle.
- Třetí metodou je
elektromyografické vyšetření (EMG) – toto vyšetření slouží k zaznamenání
elektrické aktivity nervů a svalů.
Co dělat, když se u mě
objeví tetanie?
Pokud se u vás objeví první
příznaky tetanie nebo tetanického záchvatu, je normální, že se vyděsíte.
Neznámý stav může přerůst v paniku a můžete se začít bát o svůj život. Mnoho
pacientů s tetanií udává, že během tetanického stavu mají pocit, že umírají.
Samozřejmě, pokud se vám tetanický stav již dříve objevil a znáte ho, je dobré
si uvědomit, že jde pouze o chvilkový stav a později se vám uleví. Pokud vás
chytí tetanický záchvat, v první řadě je nejdůležitější zachovat klid. Začněte pomalu
dýchat a soustřeďte se na jiné myšlenky (například na svůj dech), než na ty,
které vám víří hlavou. Uklidníte se a lépe tak celou situaci zvládnete a „předýcháte“.
Důležité je, abyste nezačali dýchat rychle a mělkým dechem, protože tím si
můžete stav ještě zhoršit.
V případě častých
tetanických epizod je vhodné konzultovat váš stav s lékařem, který může
doporučit vhodnou terapii nebo poskytnout cenné rady, jak zvládat tetanické
stavy a jak se bránit proti hyperventilaci.
Prevence
Abychom se těmto problémům vyhnuli, je velmi důležité věnovat pozornost tomu,
jak zvládáte stres a napětí ve svém životě. Pravidelné relaxace, různá dechová
cvičení, která můžete provádět kdekoliv, nebo jóga, pomáhají vyvarovat se
extrémnímu fyzickému a psychickému přetížení vašeho organismu. Dopřejte si
„chvilky“ pro sebe a svou mysl. Po příchodu z práce si můžete udělat pár minut
ticha a soustředit se jen na svůj dech a existenci v daném okamžiku. Nebo si
pomůžete teplou koupelí s uklidňující solí nebo jen dobrou knihou, která
zaměstná vaše myšlenky a odvede je jinam.
Na zmírnění příznaků je
důležité dbát na dostatečný příjem hořčíku a vápníku, pravidelně sportovat
nebo se hýbat na čerstvém vzduchu a vyhýbat se nadměrnému stresu. Řídit se
heslem „Nejde o život, nejde o nic“ je v případě tetanie a zbytečného
stresu ve vašem životě zásadní.
Dá se tetanie léčit?
Pokud máte podezření na
tetanii, je nejlepší nejprve navštívit svého praktického lékaře. Ten vám může
doporučit návštěvu neurologa, který často spolupracuje i s dalšími odborníky,
jako jsou kardiolog, internista či psychiatr. Odhadnutí příčiny onemocnění je
důležité, abychom vyloučili jiné zdravotní problémy, které by mohly mít podobné
projevy.
Léčba tetanie spočívá především v doplňování chybějících minerálů. Při akutních záchvatech se mohou podávat intravenózně, ale jejich účinek je krátkodobý. Dlouhodobá úleva si vyžaduje pravidelné užívání vhodných přípravků, přičemž zlepšení bývá viditelné až po několika týdnech.
Doplňování hořčíku je základem i při prevenci tetanie. Samozřejmě zdravý
životní styl a minimum napětí je nejlepším lékařem při projevech tetanie.
I když to v dnešním moderním a rychlém světě není jednoduché, zkuste
se během dne alespoň na chvíli zastavit a dopřát si chvíli pro sebe. Pomůže to
nejen vašemu duševnímu zdraví, ale i celkové kondici.
Zadéjte Váš kometář.