Už jste o někom určitě slyšeli,
že je hrozně asociální. Dost možná jste takhle sami někoho označili. Ale
víte jistě, kdo vlastně asociál je? V praxi se totiž lidé mylně domnívají,
že základním rysem asociála je to, že se straní společnosti a vyhýbá se lidem.
Tohle je ale spíše popis člověka, který trpí sociální fóbií, nikoli asociála…
Kdo je to asociál
Jaký je vlastně význam slova
asociální? Zjednodušeně se jedná o snížené až chybějící sociální cítění.
Asociální člověk je tedy jedinec s plochým sociálním vnímáním a
nedostatkem empatie, který má problém s respektováním pravidel a norem
společnosti.
Asociál vs Introvert
Pozor! Lidé často zaměňují
význam slova asociální a introvertní. Jedná se ovšem o zcela rozdílné pojmy.
Asociální člověk může být jak extrovert, tak introvert.
Introvert je uzavřený typ člověka, který se často obrací do
svého nitra. Přítomnost velké společnosti lidí ho může po nějaké době vyčerpat.
Je zvyklý si řešit věci sám, moc toho ze svého života dalším lidem nesděluje.
Sociální cítění je v pořádku.
Profil asociála
Jak se pozná
asociál? Toto je několik typických rysů asociální osobnosti:
Impulzivita
Asociálové bývají impulzivní a
nestálí. V partnerském životě se to například může projevit promiskuitou
(častým střídáním sexuálních partnerů).
Nedostatek empatie
Jak už bylo řečeno v úvodu,
zásadním znakem je chybějící sociální cítění. Asociál se nedokáže vžít do
druhého člověka, do jeho potřeb a přání. S lidmi dokáže jednat jako s věcmi
a jako rodič zcela selhává. Nerespektuje morální zásady ani pravidla a může se
proto dopouštět řady trestných činů – nemá však špatné svědomí a nad svými činy
neprojevuje lítost.
Manipulace
Asociální osobnosti se také
vyznačují neobyčejným šarmem a přesvědčivostí. Jsou jako velmi talentovaní
loutkaři. Dokáží lidmi snadno manipulovat a dostat z nich, co potřebují.
Lži ani podvody jim nedělají problém. Dosáhnou svého za každou cenu.
Sklony k agresivitě
Mohou mít také sklony k bezohlednému
a agresivnímu chování. Dokáží být krutí a necitliví vůči všem živým tvorům.
Asociální porucha osobnosti – diagnostická kritéria
V určitých případech už
nemluvíme pouze o asociálních rysech osobnosti, ale o asociální poruše
osobnosti (též disociální, antisociální). Takového člověka pak také můžeme
označit jako psychopata či sociopata.
Jako diagnóza se však asociální
porucha osobnosti objevuje poměrně zřídka, protože diagnostika bývá často
nejednoznačná a je náročné odlišit, kde je hranice mezi asociálními rysy a
asociální poruchou. Tato porucha osobnosti se navíc často vyskytuje spolu
s narcistickou či histrionskou poruchou.
Mezi diagnostickými kritérii najdeme například:
O poruše osobnosti můžeme uvažovat u jedinců
starších 18 let.
·
U dotyčného se vyskytuje několik z těchto
projevů:
o
Poruchy chování před 15 rokem života
o
Nevšímavost k porušení práv druhých lidí
o
Absence morálky a špatného svědomí
·
Asociální chování nemá souvislost
s mentální retardací nebo schizofrenií
Mějte na paměti, že diagnózu může určit pouze odborník. Možná máte ve svém okolí někoho, kdo výše uvedenému odpovídá, nicméně přímo o poruchu osobnosti se jednat nemusí. Asociální chování neznamená nutně poruchu osobnosti. Nedělejte proto předčasné závěry, ale pokud máte starost, můžete dotyčnému doporučit, aby navštívil psychologa.
Věděli jste, že …
Pokud si nyní psychopata představujete pouze jako
kriminálníka a zločince, nenechte se zmást! Mnoho psychopatů se do přímého
konfliktu se zákonem dostat vůbec nemusí. Lidé s asociálními rysy se často
sdružují například v politice či ve vysokých manažerských pozicích.
Zájemcům o tuto problematiku doporučujeme knihy Roberta Hareho: Bez svědomí a Hadi
v oblecích.
Kořeny už v dětství
O diagnóze můžeme hovořit až po
osmnáctém roce, nicméně asociální znaky se objevují už před patnáctým rokem
života. Varovným signálem jsou u dětí různé poruchy chování. Například krutost
vůči zvířatům, šikana, vandalismus či záškoláctví. Asociálové se už od dětství
mohou projevovat zvýšenou lhavostí a manipulací.
Život s asociálem
Život či dokonce partnerský vztah
s takovýmto člověkem je velmi náročný. Partneři asociálů jsou
v podstatě neustále obětí manipulací, intrik a různých druhů agresivního
jednání. Oporu a pochopení u takovéhoto člověka také nenajdete. Pokud je to
možné, takovým lidem se vyhýbejte. Jestliže
to možné není, doporučujeme dotyčného popostrčit k návštěvě psychologa – terapie je sice u těchto lidí obzvláště náročná, a tak
nečekejte zázraky, ale určité zlepšení přinést může.
Kontakt s asociálním člověkem může být vyčerpávající a pokud někoho takového ve své blízkosti máte, jeho účinky na vás jsou až toxické. Můžete cítit bezmoc, smutek či stres, což z dlouhodobého hlediska rozhodně nejsou příznivé faktory pro tělo ani mysl. Doporučujeme obrátit se na psychologa, který s vámi vaši situaci probere a může vám pomoci najít způsob, jak asociálního člověka zvládnout, či jak se od něj odpoutat.
Zadéjte Váš kometář.
Dobrý den. Vás článek ohledně asociálního chování který jsem četla je jako bych četla o sobě. Prosím můžete mi poradit co s tím mám dělat? Nechci aby jsem tím nějak ohrozila děti což se už asi pomalu děje. Děkuji za vaši odpověď.
Dobrý den Karolíno, děkuji za Váš dotaz. Pokud jste našla podobnosti mezi sebou a článkem o asociálních rysech osobnosti, tak to hned neznamená, že máte poruchu, nebo jste nebezpečná pro své okolí. Je možné, že některé charakteristiky si připisujete, ale Vaše dojmy můžou být také zkreslené a Vaše okolí Vás může vnímat jinak. Často se stává, že se v podobných článcích „najdou“ i lidé, kteří jsou psycho-sociálně úplně v pořádku, nebo dokonce nad standardní. Je snadné se v tom spatřit - každý z nás se totiž alespoň někdy chová tak, jak je popsáno v článku – např. impulzivně, nebo agresivně. Zároveň, asociálně nastavení jedinci si to obvykle sami neuvědomí a málokdy si připouští, co působí jiným… Pokud Vás přesto zajímá, jak na tom jste, vyberte si navštivte nejdříve takové pracoviště, kde dělají odbornou diagnostiku osobnosti – třeba psychiatrické oddělení nemocnice, nebo jiné centrum, kde pracuje psychiatr, případné klinický psycholog. Ten Vás obeznámí s výsledky a dalšími vhodnými kroky. Mgr. Ľ. Mesarošová, Online psycholog poradny MOJRA