Je inteligence cestou k úspěchu? Ta emoční rozhodně! Když se jeden druhého ptáme: Jak se dneska máte? Jsme zvyklí odpovědět jednoduše a zdvořile: Dobře, jak vy? A to i tehdy, když nám dobře není. Za každým Mám se dobře se tak skrývá příběh a spousta pocitů. Umíte se vyznat ve vlastních pocitech? Dokážete pojmenovat, jak se zrovna teď cítíte? A zvládli byste odhadnout, jak se asi cítil člověk, se kterým jste naposledy mluvili?
Pokud jste na všechny otázky odpověděli kladně, gratulujeme, vypadá to, že máte dobře rozvinutou emoční inteligenci.
Že jste o tomto pojmu ještě pořádně neslyšeli? Nevadí, v dnešním článku se na emoční inteligenci podíváme hezky zblízka.
Co je to emoční inteligence?
Emoční inteligence (EQ) je pojem, který se začal používat od roku 1990. Zatímco IQ (tedy klasická inteligence, jak ji známe) v sobě zahrnuje hlavně schopnosti jako logické a abstraktní myšlení, emoční inteligence je odrazem toho, jak dobře umíme pracovat s vlastními emocemi a emocemi druhých.
Jiná definice emoční inteligence zase říká, že je to schopnost zvládat, pochopit a přizpůsobovat se každodenním povinnostem a zážitkům.
Na rozdíl od IQ není tak moc vázaná genetickými faktory, což znamená, že ji můžeme v průběhu života cíleně rozvíjet.
Proč je tak důležitá?
A k čemu, že to všechno je? Hned se k tomu dostaneme. Ukazuje se totiž, že vysoká úroveň emoční inteligence je lepším předpokladem pro úspěch v některých profesích než vysoké IQ.
Manažeři, vedoucí, poradci
– pro ty všechny je emoční inteligence velmi důležitá. A pomůže vám i v běžném
životě, při jakémkoli kontaktu s lidmi.
Lidé s rozvinutou emoční inteligencí mají výhodu v oblasti motivace, komunikace ve vztazích a zdá se, že jsou v životě celkově více spokojenější než lidé s nízkou emoční inteligencí.
Znaky emoční inteligence
Pro měření emoční inteligence existuje mnoho metod. Zkuste si teď sami pro sebe odhadnout, jak na tom s emoční inteligencí jste! Nebudeme používat žádnou oficiální metodu ani test, ale můžete se sami zamyslet nad tím, jak dobře zvládáte následující oblasti.
Vím, co cítím
Jedním z hlavních znaků
dobře rozvinuté emoční inteligence je schopnost uvědomovat si a rozumět vlastní
emocím.
Někteří lidé mají
problém popsat, co cítí. Nenacházejí proto vhodná slova nebo to zkrátka nedokážou
poznat. Jiní dokáží přesně popsat, jaký rozdíl vnímají mezi šokem a překvapením
nebo jak se u nich projevuje nervozita. Jak to jde vám?
Umím se ovládat
Dokážete v klidu
diskutovat a stát si za svými argumenty bez toho, aniž by se konverzace
zvrhla v hádku? Ovládání a kontrola vlastní impulsivity je dalším
ze znaků emoční inteligence.
Samozřejmě, každý má něco, co ho
vždycky zaručeně dokáže vytočit. Lidé s vysokou EQ si ale dobře uvědomují,
jaké situace to jsou a dokážou se na ně připravit a předejít tak zbytečným
výbuchům.
Motor jménem motivace
Lidé s vysokou emoční
inteligencí jsou sami sobě tím nejlepším motivátorem. Dokážou mít radost
z toho, že jsou produktivní.
Zajímám se o druhé
Zájem o druhé. Poslouchat někoho není to stejné jako mu naslouchat. Empatický člověk druhého vnímá, dokáže na jeho vyprávění reagovat ve správnou chvíli a ví také, kdy je lepší mlčet a být jen tichou podporou.
Empatie neboli schopnost vcítit se do
pocitů a prožívání druhého, je při práci s lidmi i běžné
komunikaci, velmi ceněnou vlastností.
Mistr sociálních dovedností
Sociálních dovedností, které
poukazují na dobře rozvinutou emoční a sociální inteligenci, je hned několik.
Projevují se při komunikaci nebo třeba při řešení konfliktních
situací. Zahrnují v sobě například schopnost flexibilně se přizpůsobit emocím
druhých nebo věcně a v klidu argumentovat.
Emoční inteligence u dětí
Emoční inteligenci můžeme
rozvíjet také u dětí. Ve školách se na to bohužel stále trochu zapomíná, ale
situace se v poslední době zlepšuje. Rozvíjí se kooperativní výuka, děti
se učí spolupráci s druhými i vlastní zodpovědnosti.
Rodiče děti mohou vést
k tomu, aby si více všímaly a radovaly se z maličkostí a aby
pojmenovávaly to, jak se cítí.
A co bychom se od dětí mohli
učit my dospělí? Děti mají krásně autentické a přirozené reakce. Když jsou
smutné, pláčou. Když mají radost smějí se, skáčou radostí, výskají. Nesnaží se
své emoce skrývat nebo je potlačovat.
Rozvoj emoční inteligence
- Začněte u sebe: Zpomalte. Zaměřujte se na to, co cítíte a jak byste to popsali. Jaký jste měli den? Co vám udělalo radost? Co vás naštvalo?
- Zmapujte situace: Zkuste zjistit, jaké sociální situace vám dělají problém, kdy ztrácíte kontrolu. Co vás dokáže vyvést z míry a rozčílit? Kdy zažíváte největší výkyvy nálady? Přemýšlejte nad tím, proč se to asi děje a co vám pomáhá se uklidnit.
- Trénujte: Když budete příště mluvit s přítelem naslouchejte. Vnímejte nejen, co říká, ale i to, jak to říká a jak se při tom asi cítí.
Pomoc psychologa/kouče:
S rozvojem emoční inteligence vám může pomoci také psycholog nebo třeba kouč. Jednou z metod, které mohou pomoci je využití terapeutických karet. Ty mohou pomoci obzvláště těm, kteří mají problém s popsáním a pochopením vlastních emocí.
S psychologem ale také můžete pracovat na rozvoji vaší empatie nebo hledání zdrojů motivace.
Zadéjte Váš kometář.