Autor: psychologická poradna | Perfekcionismus | tipy psychologa | Jak rozvíjet ambice dětí bez stresu?
Perfekcionismus
je specifický způsob myšlení, který se projevuje snahou dosahovat nejvyšších
standardů ve všech oblastech života. Z latiny je perfekcionismus považován za
etické učení, podle kterého je cílem morálky neustálé zdokonalování se.
Perfekcionismus tedy lze charakterizovat jako neustálou touhu po bezchybnosti,
vysoké nároky a hluboký strach ze selhání.
Na první pohled se může zdát, že tato vlastnost je prospěšná, protože podporuje preciznost, ambicióznost a dosahování vynikajících výsledků. Ve skutečnosti však příliš často vede k dlouhodobému psychickému napětí, frustraci a pocitu nenaplnění. Perfekcionisté mívají sklony být vůči sobě mimořádně kritičtí, často si neumí vážit svých úspěchů a neustále je považují za nedostatečné. Vnitřní tlak, který prožívají, je vyčerpávající a může narušit jejich schopnost radovat se z běžných životních okamžiků.
Navíc
perfekcionismus ovlivňuje nejen samotného jednotlivce tím, že má nepřiměřená
očekávání, ale často se tato očekávání přenášejí i na okolí, což může vyvolávat
konflikty ve vztazích, v pracovním týmu nebo v rodině. Pokud se
perfekcionismus stane dominantním rysem osobnosti, může postupně narušit
psychickou pohodu a vést k syndromu vyhoření. Je proto důležité pracovat na
schopnosti přijmout chyby jako přirozenou součást života a hledat rovnováhu
mezi snahou o zlepšení a vnitřní spokojeností.
Děti a perfekcionismus
Perfekcionismus u dětí se projevuje jako silná potřeba být ve všem dokonalý a vyhnout se jakékoli chybě. Děti s perfekcionistickými sklony často očekávají, že jejich výkony budou bezchybné, a každé zaváhání vnímají jako osobní selhání. Tento tlak může pramenit z jejich vlastních očekávání, ale také z očekávání rodičů nebo učitelů, kteří nevědomky kladou velký důraz na výsledky namísto snahy.
Perfekcionistické
dítě bývá obecně přehnaně soutěživé, bojácné nebo náchylné k úzkostem, protože
se neustále obává, že nesplní standardy, které si samo nebo jeho okolí
stanovilo. Proto je důležité dítěti ukázat, že chyby jsou přirozenou součástí
učení a že jeho hodnota nespočívá pouze v dosažených úspěších, ale v jeho snaze
a osobnosti.
Typické projevy perfekcionismu u dětí
Přehnané sebekritické myšlení
Děti si mohou myslet, že „nejsou dost dobré“, i když dosahují nadprůměrných výsledků. Perfekcionistické děti mají tendenci být na sebe velmi přísné a jejich sebevědomí závisí na tom, zda splní vlastní nebo cizí očekávání, která jsou příliš vysoká. I když dosahují nadprůměrných výsledků, většinou prožívají pocit, že jsou nedostatečné nebo nehodnotné, protože se zaměřují výhradně na své nedostatky místo toho, aby ocenily své úspěchy.
Strach z neúspěchu
Děti s perfekcionistickými
sklony se často obávají, že pokud udělají nějakou chybu nebo jejich výsledek
nebude dokonalý, ztratí tím uznání, respekt či lásku. Tato obava je může
paralyzovat, protože vnímají chyby jako důkaz své „nedostatečnosti“ nebo slabosti,
a ne jako přirozenou součást učení a růstu. Často se snaží vyhýbat situacím, ve
kterých by mohly selhat, čímž omezují svou odvahu zkoušet nové věci.
Obava
z kritiky
Perfekcionistické děti jsou
velmi citlivé na zpětnou vazbu a obvykle ji vnímají jako osobní kritiku. Strach
z toho, že budou kritizovány, způsobuje, že se vyhýbají situacím, ve kterých by
mohly být hodnoceny, nebo trvají na dokonalosti, aby si zajistily pozitivní
reakci.
Potřeba
kontroly
U těchto dětí se může
objevit silná potřeba kontrolovat každý detail své práce nebo prostředí, aby
eliminovaly jakékoli riziko chyb. Touha po kontrole dokáže vyvolávat stres
a prohlubovat jejich obavy, když věci nejdou podle jejich představ.
Prokrastinace – odkládání úkolů
Odkládání úkolů pramení ze
strachu, že výsledek nebude tak dokonalý, jak by měl být. Děti se mohou obávat,
že nebudou schopny splnit své vlastní vysoké standardy, a proto se raději úkolu
úplně vyhýbají nebo jej záměrně odkládají na poslední chvíli. Nejde o projev
lenosti, ale spíše o „ochranný mechanismus“, který má předcházet strachu z
nedokonalosti.
Příliš soutěživé chování
Za každou cenu být „nejlepší“. Neustálé porovnávání se se svými vrstevníky a snaha být ve všem nejlepší. Perfekcionisté vnímají úspěchy druhých jako svou vlastní hrozbu, která zpochybňuje jejich hodnotu. Soutěživost je může vystavovat zbytečnému tlaku a narušovat jejich vztahy, protože ostatní častěji vnímají jako konkurenty než jako spoluhráče či přátele.
Pozitivní stránka perfekcionismu
Abychom ale nemluvili jen o negativních aspektech, perfekcionismus má i své světlé stránky a nemusí být vždy škodlivý. Mírný perfekcionismus, který bývá označován jako adaptivní perfekcionismus, je obvykle prospěšný, protože motivuje děti, aby na sobě pracovaly, snažily se dosahovat svých cílů a rozvíjely svůj potenciál. Tento typ perfekcionismu podporuje zdravé úsilí o zlepšení a schopnost učit se ze svých chyb.
Problém nastává tehdy, když se perfekcionismus stane přehnaným a nezdravým, tedy maladaptivním. Tento typ perfekcionismu vede k nadměrnému stresu, sníženému sebevědomí a může dokonce vyústit až v projevy vyhoření – a to už v raném věku dítěte.
Jak může
rodič podpořit snahu dítěte, ale nezničit jeho sebevědomí?
- Stanovte
realistická očekávání
Pomozte dětem pochopit, že
cíle mohou být výzvou, ale neměly by být nepřiměřeně náročné. Pokud jsou
očekávání dítěte příliš vysoká, může zažívat frustraci, pocity méněcennosti
nebo strach ze selhání. Pomozte jim rozdělit velké cíle na menší a zvládnutelné
kroky. Stejně tak se vyvarujte srovnávání s jinými dětmi a místo toho se
zaměřte na jejich individuální růst. Ukážete jim tím, že snaha a vytrvalost
jsou důležitější než dokonalé výsledky.
- Pomáhejte
dítěti chápat chyby jako součást učení
Naučte děti, že dělat chyby
není překážkou, ale přirozenou a důležitou součástí života. Pomozte jim
pochopit, že nikdo se nenarodí dokonalý a každý úspěch je výsledkem pokusů a
omylů. Jako příklady můžete uvést známé osobnosti, které nejprve selhaly, ale
nevzdaly se – například sportovce, vědce nebo umělce.
- Chvalte
úsilí, ne výsledky
Chvalte děti za proces,
nikoliv jen za výsledek. To jim pomůže budovat vnitřní motivaci. Děti, které se
naučí vážit si vlastní snahy, budou odolnější vůči tlaku okolí a lépe zvládnou
neúspěch. Dejte si záležet na konkrétnosti své pochvaly. Místo obecného „Dobře
jsi to zvládl“ řekněte například: „Líbilo se mi, jak jsi hledal různé způsoby,
jak tento úkol vyřešit.“ Tím je naučíte, že hodnota není jen v dosaženém
výsledku, ale také v procesu učení a tvoření.
- Buďte
sami vzorem zdravé rovnováhy
Děti si často berou příklad
z dospělých. Proto je důležité, abyste jim ukazovali, jak zdravě přistupovat k
vlastním chybám. Když uděláte chybu, otevřeně o ní mluvte a ukažte, jak jste
se s ní vyrovnali. Naučíte je tím, že chyby jsou přirozenou součástí
každodenního života a že je možné je zvládnout. Důležité také je, abyste sami
neprojevovali perfekcionistické sklony, protože děti si tyto postoje snadno
osvojují.
- Všímejte
si varovných signálů stresu
Perfekcionismus může děti
vystavit velkému emočnímu tlaku. Sledujte proto signály, které mohou
naznačovat, že stres překračuje zdravou hranici. Mezi varovné příznaky patří
častá frustrace, výbuchy hněvu, nadměrná únava, prokrastinace nebo obavy z
kritiky. Pokud takové chování u dítěte zaznamenáte, promluvte si s ním a snažte
se zjistit, co ho trápí.
- Vytvořte
bezpečné prostředí pro vyjádření pocitů
Bezpečné prostředí potřebují
nejen dospělí, ale o to více děti. Potřebují cítit, že jejich pocity jsou
respektovány a že je mohou svobodně vyjádřit bez obav z odsouzení. Povzbuzujte
je, aby mluvily o tom, co právě prožívají, a buďte připraveni je vyslechnout,
aniž byste je kritizovali. Pokud vám dítě řekne, že se bojí selhání, místo
zlehčování jeho pocitů ho podpořte. Dáte mu tím jistotu, že ho máte rádi bez
ohledu na to, zda jsou jeho výsledky dokonalé. Skvělým způsobem je také
připomínání, že vaše láska a přijetí nejsou podmíněny jeho výkonem.
Perfekcionismus u dětí představuje křehkou rovnováhu mezi zdravou motivací a škodlivým tlakem na dosažení dokonalosti. Úkolem rodičů, učitelů a vychovatelů je podporovat dítě v jeho snaze zlepšovat se, ale zároveň mu ukázat, že nedokonalost je přirozenou součástí života každého z nás. Učte děti, že úspěch není jen o výsledcích, ale také o odvaze zkoušet nové věci, o vytrvalosti a o schopnosti učit se z chyb. Chvalte jejich úsilí a proces, nejen dosažené cíle. Vytvořte pro ně bezpečné a podpůrné prostředí, kde mohou otevřeně vyjádřit své pocity a obavy.
Zároveň buďte
sami příkladem a ukažte dětem, že chyb se není třeba bát –
naopak, jsou příležitostí k růstu. Dokonalost přece není jediným měřítkem
hodnoty. Pouze tak jim pomůžete nejen dosahovat úspěchů, ale také vyrůst v
šťastné, sebevědomé a psychicky odolné jedince, kteří si budou vážit své cesty
za cíli a dokážou se vyrovnat s výzvami života.
Právě jste četli článek: Perfekcionismus u dětí: Jak podpořit jejich snahu, ale nezničit jejich sebevědomí?
vedome_kazime_spanek_blog_mojra_cz.jpg)
Zadéjte Váš kometář.