Psycholog a pacient sedí naproti sobě. Pacient je asi čtyřicetiletý
muž, jehož anamnéza není nijak výrazná – rodina, dvě děti, podnik, který ještě
donedávna dobře prosperoval. Momentálně se však jeho firma dostala do potíží a
nedaří se mu platit včas všechny půjčky. Psycholog pokládá muži jednoduché
otázky: „Kolik je 3 + 3? Jakou barvu má obloha? Kolik nohou má pes?“ Na dotazy
však přichází nečekané odpovědi: „5. Žlutou. 2.“ A stejně absurdní odpovědi
dostává psycholog i na další dotazy. Kde je tedy zakopaný pes?
Když dva dělají totéž, není to totéž
Muž
z našeho příběhu není blázen, jak by se možná mohlo na první pohled zdát.
Trpí pouze Ganserovým syndromem nebo také syndromem pseudodemence. Jedním
z jeho příznaků je právě předstírání (syndrom přibližných odpovědí).
Odpovědi jsou sice nesmyslné, ale lze v nich vysledovat určitý vzorec. Muž
se vždy drží kategorie, ve které je otázka položena. To znamená, že když je
odpověď na otázku v řádu čísel, odpoví sice špatně, ale neřekne například
„bílá“.
Pro
odborníka většinou není těžké odhalit, kdy dotyčný šílenství pouze předstírá, a
kdy se jedná o skutečného blázna. Pro někoho, kdo není šílený, je totiž poměrně
těžké myšlení a reakce nemocného člověka napodobit. Mladým a nezkušeným
psychologům může ale Ganserův syndrom pořádně zatopit. Nejčastějšími případy,
které musí řešit, jsou odsouzení vězni, kteří se snaží pomocí šílenství
dosáhnout shovívavosti soudců a různých úlev od pobytu ve vězení.
Rána do hlavy nebo dluhy
Poprvé
tento syndrom popsal německý psychiatr Sigbert Josef Maria Ganser, po němž nese
i své jméno. Vyšetřoval čtyři vězně ve věznici města Halle a u všech nalezl
stejný vzorec chování. Zpočátku se proto o nemoci mluvilo jako o vězeňské
psychóze, která poskytuje únik z nesnesitelných duševních situací.
Následné
výzkumy ovšem ukázaly, že se Ganserův syndrom objevil i u lidí, kteří nemají
zdánlivě žádné psychické obtíže. Byl například zaznamenán u pacientů po úrazech
hlavy a mozku. Od té doby se i předstírané šílenství začalo brát jako
specifická psychická porucha. Lékaři ji zařadili mezi disociativní poruchy, ale
výzkum neustále probíhá.
Další projevy
Syndrom přibližných odpovědí je jen jedním z mnoha příznaků, kterými se Ganserův syndrom projevuje. Další projevy se mohou podobat samotné demenci (proto také syndrom pseudodemence), jedná se o slintání, obracení oči v sloup, různé tiky nebo problémy s řečí. I podle toho dokáží odborníci poznat nemocného od „simulanta“. Není totiž jednoduché například tiky napodobit. Dříve nebo později dotyčný zapomene nebo začne tikat druhým okem. Typické je také psychomotorické zpomalení nebo sebepoškozující tendence.
Právě jste četli článek: Ganserův syndrom: šílenec nebo simulant?
Zadéjte Váš kometář.