Situace kolem koronaviru se
každým dnem neustále mění a je náročné sledovat všechny aktuální změny. Není
proto divu, že mnozí pociťují zmatek a v hlavě se jim hromadí nejedna
otázka. Odpovědi se často hledají těžce, a tak mnohé otázky zůstávají
nezodpovězeny, ukryté někde v pozadí jako takový malý strašák. Jedním z těchto strašáků jsou
kupodivu i roušky. Je to překvapující zejména proto, že roušky jsou něčím,
co nás má chránit a dodávat nám pocit bezpečí. V praxi se ale setkáváme
často s opakem – roušky v mnohých vyvolávají strach.
Je pravda, že u nás
v republice na nošení roušek vůbec nejsme zvyklí. Je to pro nás něco
neznámého a nového, prozatím jsme lidi v roušce vídali jen v televizi
v reportážích z Asijských zemí. Byly něčím exotickým a zvláštním.
Mnohým je nepříjemné potkávat
lidi, kterým nejsou vidět ústa. Nevidíme totiž jestli se usmívají nebo se mračí.
Znervózňuje nás, že nevidíme celý obličej. Nově ovšem v České republice
platí, že každý, kdo vychází z domu, je povinen si zakrýt ústa a nos.
Pojďme si tedy společně
zodpovědět ty nejčastější otázky, které si (nejen) v souvislosti
s rouškami mnozí kladou.
Když má na sobě někdo roušku, znamená to
automaticky, že je nemocný?
Ne! Toto je jedna
z největších obav, kterou lidé mají. Je ale zcela neopodstatněná. Podívejme
se na jeden modelový případ.
Paní Alena vzpomíná, jak byla před 14 dny v obchodě. U regálů se zeleninou potkala dva mladé lidi zahalené rouškou. Když je uviděla, úplně ztuhla. Co tady dělají? Proč jsou v obchodě? Alenu najednou polil pot a horko. Měla hrozný strach a pociťovala silné návaly paniky a úzkosti. Pro psychiku nic příjemného. Rychle z obchodu odešla.
To, že má někdo roušku není
důkazem nemoci, ale vlastní odpovědnosti a ohleduplnosti. Nakaženým je
nařízena karanténa a v obchodech se tedy nepohybují. Lidé s rouškami
je mají na sobě dobrovolně, protože chtějí druhé ochránit. Je tedy vlastně bezpečnější
zdržovat se v blízkosti těch, kteří na sobě roušku mají než těch, kteří
ústa a nos zakryté nemají.
Proč musím nosit roušku?
Rouškou chráníte lidi kolem sebe
a pomáháte v boji proti koronaviru. Když si roušku nasadíme všichni,
ochráníme tak jeden druhého. Právě proto vláda zavedla již zmiňované nové
opatření – každý, kdo se pohybuje mimo svůj dům, je povinen si zakrýt ústa a
nos.
Roušku nemám. Co teď?
Jenže, co když roušku nemám? Nikde v obchodě nebyla k sehnání! To teď nemůžu vůbec vyjít? Máte dvě možnosti:
1)
Vyrobte si vlastní roušku.
Mnozí absenci roušek v obchodech řeší tak, že si po domácku vyrábějí z látky své vlastní. Na internetu najdete mnoho různých návodů. Stačí vám kus bavlněné látky a můžete se pustit do toho. Šije teď opravdu celá země.
2)
Zakryjte si ústa čímkoli jiným.
Nemusíte mít přímo roušku. Ústa a
nos stačí zakrýt alespoň šátkem, šálou nebo jakýmkoli kusem látky.
Mám pořád strach a takový divný svíravý pocit.
Je to normální?
O tom, že na mnohé teď působí
pořádná dávka starostí a negativních emocí není pochyb. Poměrně málo se o tom
ale mluví a lidé si často myslí, že ty negativní pocity prožívají jenom oni.
Stydí se pak o tom s druhými mluvit a nechávají si to pro sebe. A to je
špatně! Svěřená starost je poloviční starost.
S jakými pocity se tedy teď lidé nejčastěji perou?
Strach je teď jednou z
nejsilnějších emocí, kterou lidé momentálně prožívají. V první části
článku jsme nastínili strach spojený s rouškami. Ale lidé se bojí i
dalších věcí. Mají strach o sebe a své zdraví. Strach o své nejbližší. Neméně
časté jsou obavy a nejistota z budoucnosti. Jak to bude vypadat zítra? Kdy
se to zlepší? To nikdo neví.
Nejvíce nakažlivou emocí je pak panika.
Ta se dokáže šířit opravdu rychle.
Moc tomu v dnešní době nepomáhají média, která paniku někdy záměrně
vyvolávají.
Ten divný svíravý pocit, to je
s největší pravděpodobností úzkost. Úzkost je velmi podobná strachu. S tím
rozdílem, že když máte strach, tak většinou přesně víte, čeho se bojíte. Když
na vás přijde úzkost, tak sice vnímáte, že je něco špatně a všechno ve vás se
svírá, ale vlastně ani nevíte proč.
Prožívání všech výše uvedených
emocí je v současné době přirozené. Je to reakce na náročnou situaci.
Nemusíte tedy mít strach, že jste „nenormální“. Dejte si ovšem pozor, aby vás
tyto pocity úplně nepohltily. Často se k nim přidává ještě bezmoc,
nejistota nebo stres.
Pomoc psychologa
Dlouhodobé působení negativních
emoci na člověka nepůsobí dobře. Proto, pokud je na sobě pozorujete už delší
dobu, nijak se to nelepší a nedaří se vám jich zbavit, zkuste vyhledat pomoc psychologa.
Psychologická poradna Mojra.cz je první poradnou v ČR, která nabízí konzultace s psychologem online. Za psychologem tedy nemusíte dojíždět, můžete ho kontaktovat z pohodlí vašeho domova telefonicky, emailem nebo například přes Skype.
Zadéjte Váš kometář.