Národní
monitoring duševního zdraví dětí v České republice, který provedl Matěj Kučera
z Ústavu duševního zdraví, přinesl šokující zjištění, že až 40 % žáků
devátých tříd základních škol vykazuje známky středně těžké a těžké deprese a
30 % deváťáků má problémy s úzkostí. Sama pracuji jako školní psycholožka,
setkávám se s dětmi, hodně si povídáme, bohužel právě žáci devátých tříd nemají
zájem mluvit o svých pocitech a problémech. Když mohu porovnat chlapce a dívky,
mám zkušenost, že dívky jsou ochotnější mluvit o svých pocitech, ale také to
není pravidlem. Některé dívky jsou velmi uzavřené a se spolužáky se ani nebaví.
"Nejčastějším problémem, se kterým se ve své praxi
setkávám, je sebepoškozování dětí. Bohužel jsem zachytila sebepoškozující
myšlenky nebo pokusy u žáka čtvrté třídy, ale většinou se jedná o starší děti,
většinou dívky, kolem šesté třídy základní školy a výše."
Proč
si děti takovým krutým způsobem ubližují?
Příčiny
jsou různé, ať už jde o problémy se spolužáky, šikanu, problémy s rodiči,
zklamání v lásce atd. Všechny dívky, a dokonce i chlapci, kteří trpí
sebepoškozovacími sklony, mají problémy především ve vztahu k sobě samým.
Kde můžeme hledat příčiny nízkého sebevědomí dětí, které je vede k sebepoškozování?
Důvodů,
proč mají děti nízké sebevědomí, negativní sebepojetí a obecně se nemají rády a
ubližují si, může být více. Vždy se však jedná o vztahové záležitosti. Některé
děti uvádějí, že se jim v dětství nedostávalo dostatečné rodičovské lásky, že
jim rodiče, a často i učitelé, říkali, nebo stále říkají, že jsou hloupé. Děti
tyto nálepky automaticky přijímají, protože ještě nemají dostatečně vyvinuté
kritické myšlení a schopnost racionálně vyhodnocovat a filtrovat nálepky, které
jim posíláme. Když dítěti řekneme, že je
hloupé, uvěří nám. Když mu říkáme, že je chytré, věří nám.
Velký
vliv na duševní zdraví dětí má také to, že mají kamarády. Děti v pubertě
potřebují být součástí skupiny vrstevníků, někam patřit. Výměnou za to, že jsou ve skupině vrstevníků,
jsou ochotni dělat i věci, které by jinak nedělali, zejména chlapci, jako
například vyzkoušet cigaretu (klasickou nebo elektronickou, která nesmrdí a
rodiče na to tak snadno nepřijdou, nebo velmi oblíbený žvýkací tabák, který lze
koupit v trafice), společně pít energetické nápoje a v některých skupinách
dospívajících dokonce experimentovat s alkoholem a drogami, které jsou bohužel
v současné době poměrně snadno dostupné. V některých skupinách se zkoušejí i
jiné drogy, například marihuana, která je bohužel v některých státech zcela
legální, ale málokdo dětem řekne, že ne každému přináší chvilkové uvolnění a u
některých uživatelů může být spouštěčem psychóz. Když jsem pracovala v
psychiatrické léčebně, měli jsme mladého, asi dvacetiletého pacienta se
schizofrenií způsobenou marihuanou, který říkal, že ji zkusil jen dvakrát v
životě. Schizofrenie je však nevyléčitelná nemoc, která ho bude negativně
ovlivňovat po zbytek života.
Ve srovnání s předchozími generacemi
tráví naše děti na sociálních sítích obrovské množství času, což také není dobré pro jejich duševní
zdraví, a někdy sdílejí fotografie, například v plavkách (v lepším případě), za
které se pak mohou stydět před spolužáky i rodiči. Kromě sociálních sítí tráví
děti, někdy už na základní škole nebo v mateřské škole, spoustu času hraním her
na mobilních telefonech/počítačích, což také není dobré pro jejich duševní
zdraví, a hraní na počítači je pro ně mnohem zajímavější než hraní s
vrstevníky, protože jim dodává více adrenalinu a vzrušení.
"Některé dívky si začaly ubližovat kvůli špatným
vztahům ve třídě, problémům s nejlepší kamarádkou."
Výše
uvedené faktory osobně považuji za nejrizikovější pro duševní pohodu dětí,
ačkoli jich může být více. Pokud se o těchto problémech mluví, děti přiznávají,
že fyzická bolest způsobená sebepoškozováním jim přináší úlevu od psychické
bolesti způsobené problémy v blízkých vztazích.
Velmi závažným problémem, se kterým se v poslední době ve škole potýkáme, jsou poruchy příjmu potravy
Některé děti nechtějí jíst, protože mají pocit, že jsou tlusté, a při hledání příčiny takového přesvědčení o sobě samých je často bezvýznamná poznámka někoho z rodiny, kterou si dítě vzalo osobně. Některé děti přejdou od sebepoškozování k poruchám příjmu potravy, protože si je vyberou jako lepší variantu, protože jim nezůstanou nepříjemné jizvy. Sebepoškozování i poruchy příjmu potravy mají společné to, že dítě ubližuje svému tělu, což je známkou toho, že se dítě nemá dost rádo, není spokojené se svým tělem a není spokojené samo se sebou, často mají tyto děti pocit, že jim nikdo nerozumí, nikdo se o ně nezajímá a že je vlastně jedno, jestli tu jsou nebo ne.
Duševní zdraví je stále častěji zmiňovaným tématem, o které se zajímá 65 % českých dětí a dospívajících.
Psychické onemocnění trápí v Česku podle
organizace UNICEF zhruba 11 % dětí. Častěji se jedná o chlapce. Z průzkumu
Česka v datech, společnosti T-Mobile, organizace Nevypusť duši a G82, který byl
proveden se 400 dětmi ve věku 12–19 let, vyplynulo, že se 47 % dětí setkalo se sebepoškozováním či sebevražednými myšlenkami u
kamarádů. K psychické pohodě jim pak nejvíce pomáhá kontakt s kamarády nebo
domácí mazlíčci.
Co můžeme udělat pro
naše děti?
Abychom
tento kritický stav duševního zdraví našich dětí zvrátili, je důležité, abychom
jim jako rodiče, učitelé i dospělí dali najevo, že jsou pro nás důležité, že na
nich záleží, a abychom jim pomohli rozvíjet jejich vnitřní potenciál, aby mohly
dělat to, co je baví a kde se mohou realizovat. Důležité je také od útlého věku
podporovat děti a jejich sebevědomí a sebedůvěru, dávat jim najevo, jak jsou
výjimečné a důležité, a posilovat zdravé sebevědomí a sebeúctu. Je důležité, abychom jim ukázali, kým
skutečně jsou a že jejich sebeúcta nezávisí na tom, co řekne spolužák nebo
někdo, kdo jim nabídne například drogu, ale že vědí, kým jsou uvnitř.
Důležité je také naučit děti zdravé asertivitě, aby později, když po nich někdo
bude chtít něco, s čím se neztotožňují, uměly říci NE.
"Děti musí mít cíle, aspirace a plány, kterých chtějí
v životě dosáhnout. Dovolme jim, povzbuzuji je, aby si své cíle splnili a
zažili úspěch, i když nejsou dokonalé."
Autor: Mgr. Jitka Kneslová, psycholožka online poradny MOJRA
Zadéjte Váš kometář.