Maniodepresivní porucha osobnosti
je vážným duševním onemocněním, při kterém dochází k periodickému střídání
nálad. Jedná se však o opravdový extrém, protože oproti běžnému výkyvu nálad,
při maniodepresivní poruše jedinec v jedné fázi setrvává i po dobu
několika týdnů, či déle (tzv. remise).
Maniodepresivní porucha bývá také označována jako bipolární afektivní porucha a podle statistik postihuje zhruba 1 % dospělých. První příznaky této poruchy se objevují nejčastěji v období puberty, ovšem jsou i případy, kdy byla diagnostikována u dítěte nebo naopak u osob starších 50 let.
Maniodepresivní poruchou trpěl např. Miloš Kopecký, Petr Muk, E. A. Poe, Ludwig van Beethoven, Abraham Lincoln, císař Rudolf II., Karel Svoboda aj.
Příčiny vzniku maniodepresivní poruchy
Velkou roli zde hrají genetické
predispozice, respektive jedinec nezdědí přímo onemocnění jako takové,
ale jeho geny jsou pro vznik této poruchy solidním základem (např. častý výskyt
depresí či přímo maniodepresivní poruchy v rodině). Kromě dědičnosti se
může bipolární afektivní porucha rozvinout následkem prožitého traumatu, vlivem
silných
a nezpracovaných emocí (děs, smutek, strach…). Dalším faktorem může být
i fyzické
a psychické vyčerpání, nebo dokonce střídání ročních období.
Cykly maniodepresivní poruchy a typické projevy:
Ve spojení s maniodepresivní
poruchou se hovoří o střídání období mánie a deprese, ve skutečnosti však
můžeme podle intenzity jednotlivých projevů vymezit 4 cykly: hypomanické,
manické, depresivní a smíšené.
Období hypomanické (z řeckého hypo=pod)
Jedná se o mírnou formu maniodepresivní
poruchy, kdy jedinec většinou sám na sobě nepociťuje žádné varovné signály.
Mezi typické projevy patří dobrá nálada,
jedinec překypuje energií, je hovorný,
bezprostřední, snadno navazuje nové kontakty. Bývá také velmi aktivní po sexuální stránce, často střídá partnery (a to i osoby,
které jsou jinak plaché a stydlivé). Pro toto období je častá absence únavy, kdy jedinec v podstatě nepociťuje potřebu spát, případně mu
stačí jen malá chvíle k odpočinku.
Období manické
Tato fáze je popisována jako období extrémní
euforie. Mezi další příznaky mánie patří: nadměrné
sebevědomí, velikášství, přeceňování vlastních schopností, zrychlené pohyby a
řeč, zvýšená iritabilita, mrzutost, ztráta sociálních zábran, snížená potřeba spánku
a jídla, vysoké libido, promiskuita, impulzivní chování, přílišné utrácení…
Ve vážnějších případech se přidávají také bludy,
halucinace, paranoia. V tomto období může být jedinec nebezpečný sobě
i svému okolí, je náchylný ke vzniku závislosti na alkoholu a drogách.
Období depresivní
Deprese jsou naprostým opakem
manických stavů. Projevují se smutkem,
sníženou energií, pesimismem, plačtivostí, únavou, celkovou apatií,
sebeobviňováním. Jedinec nemá naprosto žádnou motivaci k jakékoliv
činnosti, nevidí žádný důvod, proč chodit do práce, stýkat se s přáteli
apod. Sebemenší aktivita jej unaví, nedokáže se z ničeho radovat.
Depresivní stavy se odráží také na fyzickém zdraví postiženého (úbytek na váze,
poruchy spánku). V tomto období jsou také časté sebevražedné myšlenky a zhruba 50 % osob se o sebevraždu skutečně
pokusí, z toho 20 % ji dokoná.
Období smíšené
Jedná se o stav, ve kterém se mísí výše
uvedené příznaky maniodepresivní poruchy, avšak není možné je přesně zařadit do
určité kategorie.
Důsledky maniodepresivní poruchy
Osoby trpící maniodepresivní
poruchou jsou náchylnější ke vzniku závislosti na alkoholu a drogách,
s čímž jsou spojeny možné pozdější dopady na fyzické zdraví, např.
onemocnění jater aj. Kromě toho sebou tato porucha nese řadu společenských
rizik, ať už to jsou finanční potíže po nerozvážném utrácení v manické
fázi, či společenské a partnerské problémy v období depresí. Nesmíme
opomíjet ani velké riziko spáchání sebevraždy.
Prevence maniodepresivní poruchy
Přestože má na vznik
maniodepresivní poruchy vliv z velké části dědičnost, můžete ji do jisté
míry předcházet zdravým životním stylem, dostatkem fyzické aktivity, vyhýbáním
se stresovým situacím, dostatečným spánkem a také vyhýbáním se alkoholu a jiným
návykovým látkám.
Diagnostika maniodepresivní poruchy
Aby mohla být maniodepresivní
porucha správně diagnostikována, musí se vyloučit možnost jiného typu psychické
poruchy, např. schizofrenie.
Pro správnou diagnózu deprese musí být přítomno alespoň 5 z těchto příznaků:
- sklíčenost a smutná nálada
- snížený zájem o všechny aktivity
- změny tělesné hmotnosti, zejména úbytek na váze
- nespavost/zvýšená spavost
- psychomotorická retardace
- únava, ztráta energie
- pocit méněcennosti, sebeobviňování
- zhoršená koncentrace
- opakující se myšlenky na smrt a sebevraždu, suicidální pokusy
Pro správnou diagnózu mánie musí být přítomny alespoň 3 z těchto příznaků:
- vysoké sebevědomí až megalomanie
- absence potřeby spánku
- mnohomluvnost
- rychlé myšlení
- roztržitost, neschopnost soustředit se
- psychomotorický neklid
- excesivní potřeba aktivit,
které působí radost (nakupování, utrácení peněz, sexuální zkušenosti…)
Léčba maniodepresivní poruchy
Aby mohla být léčba úspěšná, je potřeba co nejdříve odhalit příznaky nemoci. Jen pokud je léčba včas zahájena a následně dodržována, je zde předpoklad, že se pacientův stav zlepší. Proto neotálejte s návštěvou psychologa, pokud máte jakékoliv podezření, že by se u vás či někoho blízkého mohla maniodepresivní porucha rozvíjet.
Psycholog
rozhodne, jaký způsob léčby je pro vás ten nejvhodnější, zpravidla se využívá
kombinace psychoterapie s psychoedukací a farmakoterapie na zmírnění
akutních manických či depresivních stavů. Ve své podstatě je léčba dobře
zvládnutelná, je však potřeba počítat s tím, že se jedná o dlouhodobou
záležitost (v některých případech až celoživotní), při níž musíte striktně
dodržovat nastavený léčebný plán.
Farmakologická léčba maniodepresivní poruchy spočívá
v užívání tzv. tymostabilizátorů, což jsou léky stabilizující náladu. Při
léčbě depresivních stavů se podávají anxiolityka, hypnotika, antipsychotika
a v některých případech také antidepresiva.
Psychoterapie s psychoedukací má za cíl redukovat míru prožívaného stresu a prosazuje změnu životního stylu. Velmi účinná je elektrokonvulzivní terapie, fototerapie a transkraniální magnetická stimulace. Důležitou součástí je také vedení pacienta k přísné abstinenci, poučení rodiny o závažnosti maniodepresivní poruchy a snaha odstranit příčiny, které vyvolávají negativní emoce a mohou být spouštěčem depresí či mánie.
Zadéjte Váš kometář.