Autor: psychologická poradna | symptomy hraniční poruchy osobnosti | tipy psychologa | život s hraniční poruchou a depresivními epizodami
Poslechněte si článek jako audio:
„Je to tak běžné, že se to může stát
komukoli z nás. Problémem však je, že nikdo o tom nechce mluvit.“ Ruby Wax
Deprese
a hraniční porucha osobnosti (BPD) patří mezi dvě velmi závažné psychické
poruchy, které často koexistují, přičemž jejich kombinace vede k výraznému zhoršení
kvality života. Tyto dvě poruchy mají určité společné rysy, avšak každá z nich
přináší i jedinečné výzvy, které výrazně ovlivňují život člověka. Vztah mezi
depresí a BPD je složitý a často nepřehledný, což značně ztěžuje správnou
diagnostiku a následnou léčbu.
Co ale víme o těchto dvou poruchách?
- Deprese
Deprese
patří nepochybně mezi nejrozšířenější psychické poruchy, která se typicky
projevuje dlouhotrvajícím pocitem hlubokého smutku, beznaděje a ztrátou zájmu o
aktivity, které dříve přinášely člověku radost a uspokojení. Tento stav výrazně
ovlivňuje celkovou kvalitu života a může se projevit i na fyzickém zdraví.
Lidé
s depresí často trpí chronickou únavou, bolestmi, které nemají zjevnou fyzickou
příčinu, poruchami spánku, jako je nespavost nebo naopak nadměrná spavost, a
změnami v chuti k jídlu, které vedou k neplánovanému přibírání nebo hubnutí.
Deprese může být způsobena kombinací biologických, genetických a environmentálních
faktorů. Genetika hraje důležitou roli, neboť osoby s rodinnou anamnézou
deprese mají vyšší riziko jejího vzniku. Biologické faktory mohou zahrnovat
nerovnováhu neurotransmiterů, jako jsou serotonin, dopamin, a hormonální změny.
Stejně tak psychologické faktory, jako jsou osobnostní rysy, či překonané
traumata a chronický stres, také přispívají k rozvoji deprese.
Tato
porucha může mít různé formy a intenzity. V případě epizodické deprese se
objevují silné, ale časově ohraničené epizody, které trvají i několik týdnů až
měsíců. Po jejich odeznění může dojít k úplnému nebo částečnému návratu osoby
do běžného fungování, i když riziko recidivy zůstává vysoké. Chronická deprese,
kterou známe také jako dystymii, má méně intenzivní, ale přetrvávající
symptomy, které mohou trvat i roky. Osoby s touto formou deprese si často myslí,
že jejich stav je „normální,“ což komplikuje včasnou diagnostiku a celkovou
léčbu, protože symptomy jsou méně nápadné, ale stejně ničivé. Deprese může být
spojena i se změnami v mozkových strukturách a funkcích, včetně snížené
aktivity v oblasti mozku odpovědné za regulaci nálady a rozhodování. Tyto
biologické faktory, spolu s genetickými predispozicemi a environmentálními
stresory, jako jsou chronický stres, trauma nebo dlouhodobé sociální izolace,
mohou přispívat k rozvoji deprese.
Léčba
deprese zahrnuje kombinaci psychoterapie a medikace. Kognitivně-behaviorální
terapie je jednou z nejúčinnějších forem psychoterapie pro depresi. Tato
terapie pomáhá identifikovat a změnit negativní myšlenkové vzorce.
Antidepresiva jsou často předepisována na zlepšení chemické rovnováhy v mozku.
Důležitá je i úprava životního stylu, včetně pravidelného cvičení, zdravé
výživy a udržování sociálních kontaktů, které rozhodně pozitivně ovlivňují
průběh deprese.
- Hraniční
porucha osobnosti (BPD)
Hraniční
porucha osobnosti (Borderline personality disorder) je závažné psychiatrické
onemocnění, které se vyznačuje výraznou nestabilitou v oblasti mezilidských
vztahů, sebepojetí a emocionální regulace. Osoby trpící BPD často prožívají
intenzivní, ale rychle se měnící emoce, které vedou k častým změnám nálad a
impulzivnímu chování. Taková emocionální nestabilita se potom projevuje ve
formě silného strachu z opuštění, což vede k extrémním reakcím ve vztazích,
jakými mohou být výbuchy nálad, hněvu či extrémní žárlivost. V některých
případech dokonce nastane i náhlé přerušení kontaktu s blízkými. Osoby trpící
BPD pociťují hlubokou vnitřní prázdnotu a bojují s nejistou nebo nestálou
identitou, což značně ovlivňuje jejich rozhodnutí, ambice a konečný pocit
sebeúcty. Tato nejistota přispívá k rizikovému chování, které zahrnuje
sebepoškozování, sebevražedné myšlenky či pokusy.
Příčiny
BPD mohou být spojeny s kombinací genetických predispozic a vlivů prostředí,
jako jsou traumata z dětství, zanedbávání nebo zneužívání v mladém věku. Tyto
faktory mohou ovlivnit vývoj mozku člověka a narušit normální schopnost
regulovat emoce a zvládat stres.
Léčba
BPD si vyžaduje dlouhodobý a komplexní přístup. Dialektická behaviorální
terapie je považována za nejúčinnější formu psychoterapie při BPD, protože se
zaměřuje na rozvoj dovedností potřebných pro regulaci emocí, zlepšení
mezilidských vztahů a zvládání krizových situací. Kognitivně-behaviorální
terapie může také pomoci tím, že klientům umožní identifikovat a změnit
škodlivé myšlenkové vzorce a jejich chování.
Kromě
psychoterapie bývají někdy také předepisovány léky, a to zejména tehdy, pokud
se u pacientů vyskytují komorbidní stavy, jako je zmíněná deprese nebo úzkostné
poruchy. Stabilizátory nálady, antipsychotika nebo antidepresiva mohou být
použity na zmírnění některých symptomů, i když léky samy o sobě obvykle nestačí.
Kombinace deprese a hraniční poruchy osobnosti
Kombinace
deprese a hraniční poruchy osobnosti je v klinické praxi poměrně častá a
představuje výraznou výzvu v léčbě pacienta. Výzkumy ukazují, že až 70 %
pacientů s BPD během svého života zažije také depresivní epizodu. Komorbidita
těchto dvou poruch je spojena s velmi vážnými následky, jako je zvýšené riziko
sebevraždy, intenzivnější emocionální potíže a celkově nepříznivější prognóza.
Jedním
z hlavních důvodů komorbidity těchto dvou poruch může být nesprávná regulace a
zvládání emocí, která je typická pro pacienty s BPD. Pacienti s touto poruchou
mají sklon k prožívání extrémních emocí, což je dělá zranitelnějšími vůči
vzniku deprese. Například pocit opuštění nebo nepochopení může ve velké míře u
těchto pacientů vyvolat depresivní epizodu. Kromě toho chronické problémy v
mezilidských vztazích a nejisté sebepojetí mohou vést k přetrvávajícímu pocitu
zoufalství a beznaděje, které jsou charakteristické pro depresivní stavy.
Kombinace
deprese a BPD má několik závažných následků. Pacienti trpící touto komorbiditou
často vykazují zvýšené riziko sebevražedného chování a sebepoškozování. Léčba
bývá komplikovanější a vyžaduje si delší čas. Kombinace těchto dvou poruch
způsobuje obtíže v mezilidských vztazích, ať už je to v rodině, na pracovišti
nebo v romantických partnerstvích, což může dále prohlubovat pocity izolace,
beznaděje a opuštění.
Co pomáhá?
Vyhledání
odborné pomoci je prvním a důležitým krokem při zvládání těchto psychických
poruch. Začít byste měli nejprve návštěvou svého praktického lékaře nebo přímo
psychiatra, který provede potřebná diagnostická vyšetření a zváží vhodnou
léčbu. Psychoterapie je základním pilířem při léčbě obou poruch. V případě BPD
se nejlepších výsledků dosahuje prostřednictvím dialektické behaviorální
terapie, která je zaměřena na zlepšení schopnosti zvládání emocí a na snížení
impulzivního chování. Při depresi se často využívá kognitivně-behaviorální
terapie, která pomáhá rozpoznat a měnit negativní myšlenkové vzorce.
Medikamentózní
léčba bývá také významnou součástí terapie, zejména při řešení deprese. Nejčastěji
jsou předepisována antidepresiva, jako jsou selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (hormonu štěstí), které zmírňují příznaky deprese.
Účinnost těchto léků může být však u osob s BPD variabilní. V takových
případech je nutné, aby se léčba pravidelně sledovala a přizpůsoboval se
léčebný plán podle individuálních potřeb.
Podpůrné
skupiny jsou rovněž dobrou volbou, protože poskytují bezpečný prostor na
sdílení zkušeností a pocitů s ostatními, kteří čelí stejným problémům. Víme, že
výrazně pomáhá pravidelné cvičení, vyvážená a zdravá strava, či dostatečný
spánek. Je zásadní, aby osoby s depresí a hraniční poruchou osobnosti měli
podporu hlavně ze strany rodiny a blízkých přátel, kteří jim pomohou překonat
těžké období a povzbudí je v léčbě.
Jak jsme uvedli už výše v článku, tyto dvě poruchy osobnosti jsou opravdu velmi závažná psychiatrická onemocnění. Osoby trpící jednou, nebo i oběma poruchami najednou čelí velkým výzvám ve svém každodenním životě. Stále však existuje naděje na zlepšení a zkvalitnění jejich osobního života. Je dobré, pokud se hned při prvních příznacích poruchy vyhledá odborná pomoc. Včasné vyhledání pomoci a správná diagnostika poruch mohou výrazně zmírnit symptomy a snížit tak riziko komplikací a sebevražedných sklonů.
Podpora ze strany rodiny a přátel, stejně jako zapojení do podpůrných skupin, je pro osoby nejen s BPD, ale i s depresí nesmírně užitečná. Pravidelná psychoterapeutická intervence a stabilní prostředí mohou vytvářet lepší prognózu a pomoci jim dosáhnout větší kontroly nad svými emocemi a chováním a vrátit je aspoň zčásti do normálního života.
Zadéjte Váš kometář.