Autor: psychologická poradna | Syndrom vyhoření | tipy psychologa | Jak rozpoznat syndrom vyhoření?
Vyhoření (z angl. burnout) je proces, který se neobjeví ze dne na den. Pomalu a nenápadně se vkrádá do našeho života, aniž bychom si toho v počátečních fázích všimli. Jeho první projevy lze snadno zaměnit za běžnou únavu, přechodné stresové období v práci nebo v osobním životě, či za obyčejnou lenost. Tato tendence podceňovat první signály je nebezpečná, protože právě v této rané fázi je intervence nejúčinnější a může zabránit rozvoji hlubokého stadia vyhoření, které s sebou nese mnohem závažnější psychické a fyzické důsledky.
Z psychologického hlediska
jsou tyto první varovné signály kritickým bodem, protože signalizují začátek
narušení křehké rovnováhy mezi našimi vnitřními zdroji a vnějšími nároky.
Představují první nenápadné volání o pomoc naší psychiky, která se začíná cítit
přetížená a vyčerpaná. Ignorování těchto signálů vede k postupnému vyčerpání
emocionálních, mentálních a fyzických rezerv v našem těle. Dochází k narušení
naší schopnosti zvládat stres, postupně klesá naše odolnost a zvyšuje se
zranitelnost vůči negativním vlivům z okolí. Proto je důležité naučit se vnímat
tyto prvotní signály a brát je jako klíčové informace o našem psychickém stavu,
které vyžadují naši plnou pozornost. Včasná identifikace těchto signálů otevírá
dveře preventivním opatřením, která mohou zvrátit směřování k vyhoření a
chránit tak naše duševní zdraví.
Jaké signály považujeme za
prvotní, které se objevují při vyhoření?
1. Pocit chronické únavy,
který nezmizí ani po dostatečném odpočinku
Taková únava není běžnou
ospalostí po náročném dni. Je hluboce zakořeněna v našem organismu a odpočinek
nepřináší žádnou úlevu. Můžete spát dlouho, dokonce si dát i „šlofíka“ během
dne, ale stále se budete cítit vyčerpaní, bez energie, jako byste vůbec nespali.
Z psychologického hlediska chronická únava signalizuje vyčerpání psychických
rezerv, dlouhodobé přetížení nervového systému a narušení homeostázy organismu.
Může se projevovat i jako mentální únava, což znamená, že se vám velmi těžko
přemýšlí o něčem a máte pocit „zatmění mysli“.
2. Nervozita, podrážděnost a
zvýšená citlivost
Věci, které vám dříve
nevadily, vás nyní velmi snadno vyvedou z míry. I malé nepříjemnosti nebo
dokonce otázky od kolegů či blízkých mohou vyvolat nepřiměřenou reakci,
frustraci nebo hněv. Sami nechápete, proč jste v daném okamžiku reagovali tak,
jak jste reagovali. Snížená tolerance vůči stresu a zvýšená reaktivita jsou
psychologickým projevem toho, že vaše schopnost regulovat emoce je výrazně
oslabena a i malé podněty vás velmi snadno rozčílí.
3. Nulová trpělivost
Kladete na sebe nepřiměřeně
vysoké nároky a hodnotíte své výkony s větší přísností. Každá chyba nebo malý
nedostatek ve vás vyvolává silnější negativní emoce než dříve. Stejně tak klesá
i vaše ochota akceptovat odlišnosti, pomalejší tempo kolegů nebo nedokonalosti
u ostatních. Jste méně chápaví a tolerantní vůči ostatním ve svém okolí. Tento
úbytek empatie a tolerance pramení z nahromaděného vnitřního tlaku a
nespokojenosti, které se následně promítají do vašich vztahů a interakcí s
okolím.
4. Pokles motivace a zájmu o
aktivity, které dříve přinášely radost
Apatia a nezájem o aktivity,
které pro vás dříve byly nesmírně důležité. Ztrácíte zájem o sebe, své
aktivity, přátele, blízké. Přestalo vás to bavit. Tato ztráta vnitřní motivace
a nadšení je dalším psychologickým projevem vyhoření. Dlouhodobý stres a přetížení
vedou ke ztrátě smyslu a radosti z aktivit, které byly dříve více než důležité.
5. Neschopnost soustředit se
a problémy s pamětí
Nedokážete se soustředit a
vaše mysl je roztěkaná. Nedokážete udržet pozornost pouze na jedné úloze a vaše
mysl „běhá“ všude možně. Rozhodování se stává náročným a zdlouhavým procesem,
váháte i při běžných věcech. Začíná se vám zhoršovat krátkodobá paměť a máte
pocit, že „vám to nemyslí“. Jedná se o kognitivní dysfunkci, která je
psychologickým důsledkem přetížení mozku, který je neustále v pohotovosti a
nemá dostatek prostoru pro efektivní zpracování informací z okolí.
6. Vyhýbání se sociálním
kontaktům
Ztratili jste chuť na
společnost, vyhýbáte se setkáním s přáteli a rodinou, která vám dříve přinášela
radost. Upřednostňujete samotu a izolaci před socializací. Sociálně se
stahujete, což má za následek pocit vyčerpání a nedostatek energie pro sociální
interakce. K tomu primárně přispívá i zvýšená podrážděnost a obava z konfliktů.
V psychologii bychom hovořili o obranném mechanismu, tedy o snaze šetřit
energii a vyhnout se dalšímu stresu. Z dlouhodobého hlediska to není řešení a v
konečném důsledku může taková izolace vést až k pocitům osamělosti a
prohloubení problémů.
Jak se těmto signálům
vyhnout?
Po rozpoznání a přiznání
prvních varovných signálů vyhoření je důležité, abyste začali aktivně a cíleně
pracovat na změně svého životního stylu. Stagnace již při prvních příznacích
může vést k prohloubení problémů. Co tedy může pomoci v boji proti vyhoření?
Dostatečný spánek a
regenerace organismu
Pravidelný spánkový režim je
klíčem ke zdravé psychice. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu,
vytvořte si uklidňující večerní rutinu a zajistěte si tiché a tmavé prostředí
pro spánek bez rušivých prvků. Nedostatek spánku výrazně zhoršuje všechny
příznaky vyhoření.
Během dne si dopřejte krátké
přestávky od práce nebo náročných aktivit. Ty pomáhají obnovit duševní energii.
Zařaďte do svého dne aktivity, které vám pomohou uvolnit se a snížit stres.
Může to být meditace, hluboké dechové cvičení, jóga, poslech relaxační hudby
nebo prostě pobyt v přírodě na čerstvém vzduchu.
Obnovte činnosti, které vás
bavily
Vzpomeňte si na aktivity,
které vás kdysi bavily a naplňovaly. Zkuste se k nim vrátit, i když jen na
chvíli. Hledejte a zkoušejte nové aktivity, ať už se jedná o nový sport,
dobrovolnictví, umění nebo cokoli jiného, co ve vás vyvolává pozitivní emoce.
Buďte spontánní a neberte život příliš vážně. Nechte prostor i neplánovaným
aktivitám a setkáním, která vám vykouzlí úsměv na tváři.
Buďte si vědomi svých limitů
Zjistěte, kolik toho
zvládnete, aniž byste se cítili přetížení. Nebojte se vyjádřit, když už nemáte
kapacitu na další úkoly nebo požadavky. Nemusíte přece souhlasit se vším, co se
od vás očekává. Pamatujte, že vaše zdraví a celková pohoda jsou důležitější než
včasné odevzdání úkolu.
Nezapomínejte na to
nejdůležitější, na rodinu
Setkávejte se s přáteli a
rodinou, sdílejte s nimi své pocity a zážitky. Sociální podpora je silným
ochranným faktorem proti vyhoření. Otevřeně mluvte o svých potížích s lidmi,
kterým plně důvěřujete. V takových chvílích se vyhýbejte toxickým vztahům, které
vás emocionálně vyčerpávají.
Pečujte o sebe – self-care
Dopřejte si každý den
alespoň 20 minut čistě pro sebe. Může to být čtení knihy, masáž, procházka v
přírodě nebo cokoli jiného, co vám pomáhá cítit se lépe. Fyzická aktivita má
pozitivní vliv na náladu a snižuje stres. Najděte si pohyb, který vás baví. Také
kvalitní a vyvážená strava dodává tělu potřebnou energii a živiny.
Nikdy nepodceňujte sílu
odborné pomoci
Psycholog nebo psychiatr vám
může lépe pomoci identifikovat hlubší příčinu vašeho vyhoření, naučí vás účinné
strategie zvládání stresu a emocí a podpoří vás na cestě k uzdravení. Vyhledání
odborné pomoci není a nikdy nebylo projevem slabosti. Naopak, je to projev péče
o sebe a své duševní zdraví. A to je opravdu důležité!
Zadéjte Váš kometář.